Článek
Na vydání opatření se pracuje. Platit začne nejdřív od příštího roku, řekla dnes ČTK mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. Dravci se do lokality vrátili v roce 2019, jejich pokusy o vyvedení mláďat zatím nebyly úspěšné. Ochránci přírody se domnívají, že jedním z hlavních důvodů jsou právě každodenní přelety dronů nad Troskami.
Cílem je zakázat používat letadla bez pilota a jejich modely na území přírodní památky Trosky a v okruhu 300 metrů. Ochránci přírody na majitele dronů apelují, aby je do vzduchu v okolí hradu nevypouštěli v jarním období už ani letos.
„Zejména na počátku hnízdění jsou samice sokolů velmi citlivé. Vadí jim především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeny, mnohdy hnízdo opustí. Hrozí pak zastydnutí vajec či úhyn mláďat hladem. To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ uvedl v tiskové zprávě Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sokoli stěhovaví na Troskách naposledy úspěšně zahnízdili v roce 1957. Tito kriticky ohrožení dravci se do lokality vrátili v roce 2019, zatím ale byly jejich pokusy o vyvedení mláďat neúspěšné. Ochránci přírody se domnívají, že jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně právě rušení drony. Jejich přelety nad Troskami jsou totiž téměř každodenní záležitostí.
Sokoli v současné době kromě Českého ráje hnízdí v České republice na více místech. Jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí jsou Jeseníky, dalšími jsou například České středohoří, České Švýcarsko či Moravský kras.
Sokol stěhovavý je nejrychlejší dravec na světě, který je velký zhruba jako vrána. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží. Ve druhé polovině minulého století počty sokolů výrazně klesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy.
