Článek
O výsledcích archeologického průzkumu dnes ČTK informovala Renata Tišerová z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu.
Výkopy dělali archeologové při stavbě vodovodu a kanalizace v místech, kudy vede přístupová cesta na hrad. Nález zdi archeologové očekávali. „Věděli jsme, že v těchto místech probíhá stará fortifikační hradba,“ uvedla Tišerová. Vykopat se jim nakonec podařilo dva metry širokou a tři metry vysokou hradební zeď. „Původně měla na výšku o mnoho více metrů, ale po roce 1655 byl celý fortifikační okruh Grabštejna pobořen a to, co z něj zbylo, tak je dnes pod úrovní současného terénu,“ řekla archeoložka.
Původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek, o svůj obranný val přišel před 367 lety na příkaz tehdejšího římského císaře Ferdinanda III. „Po skončení třicetileté války seznal, že Grabštejn je velmi dobře opevněná barokní pevnost a vyhodnotil ji jako potenciální riziko pro svou vládu, takže sem poslal italského architekta Pieroniho, který pořídil takzvaný Pieroniho plán v roce 1655 a na základě tohoto plánu došlo k poboření kompletní vnější fortifikace Grabštejna, aby nebyl pro tehdejší císařství velkým rizikem,“ dodala Tišerová.
Obranný val Grabštejna se stavěl postupně po několik staletí, jen při tomto výzkumu archeologové odhalili tři stavební vývojové fáze. „Zjistili jsme, že se tam od nejstaršího středověku přimyká mladší barokní hradba,“ uvedla Tišerová. Archeologové zároveň zjistili, že dnešní úroveň terénu je v tomto místě asi o metr výše než v polovině 16. století.
Ve výkopu objevili archeologové také zlomky keramiky, okenních terčíků, kovů či kostí. „Jsou tam i zajímavé věci jako naše oblíbené špendlíky, které se zdá, že jsou charakteristickým nálezem zde z Grabštejna, protože tolik nálezů špendlíků na jednom čtverečním kilometru jako tady na Grabštejně skutečně nikde jinde nemáme,“ řekla archeoložka. Nad důvody, proč jich tam při vykopávkách nalézají tolik, se podle ní mohou jen dohadovat.
Ve výkopu nalezli archeologové zřejmě i část dřevěného zábradlí, které lemovalo kočárovou cestu na hrad vybudovanou v 19. století rodem Clam-Gallasů. „Posíláme ho na dendrochronologickou analýzu, abychom se ujistili, že je to skutečně ono,“ dodala Tišerová.
Příhraniční hrad Grabštejn je na skalnatém kopci nad obcí Chotyně. Poprvé byl zmíněn v listině z roku 1286, loňský archeologický průzkum na horním nádvoří ale potvrdil, že toto místo bylo osídleno mnohem dříve. Před výstavbou hradu tam bývalo raně středověké hradiště.
