Článek
Nové mládě je sameček a chovatelé mu na počest Ukrajinců bránících se ruské invazi dali jméno podle hlavního ukrajinského města Kyjev. ČTK to řekla mluvčí zoo Zuzana Boučková. Dvorský safari park patří k největším a nejúspěšnějším chovatelům nosorožců na světě.
„Mládě se narodilo v podstatě přesně týden od invaze ruských sil na Ukrajinu. Pojmenování je dalším vyjádřením naší podpory ukrajinským hrdinům,“ uvedl ředitel safari parku Přemysl Rabas. Naposledy se nosorožec dvourohý východní narodil ve Dvoře Králové v prosinci 2018.
Kyjev se narodil dnes dvě hodiny po půlnoci samici Evě a již od ní několikrát pil. Otcem je dvorský chovný samec Davu. „Mládě váží zhruba 33 kilogramů a vzrůstem patří k průměru dvorských nosorožčích mláďat. Vše nasvědčuje tomu, že je mládě silné a zdravé,“ uvedli chovatelé. První dny života jsou pro nosorožce podle nich kritické, proto nyní budou ve stáji matky s mládětem ošetřovatelé dodržovat maximální klid.
Mládě se v zoo narodilo po více než tři roky trvající plánované přestávce. Jejím důvodem byly přesuny zvířat ve všech třech stájích pro nosorožce. Změny režimu chovu si vyžádaly přípravy na transport pěti mladých nosorožců zpět do divočiny do africké Rwandy v roce 2019. Šlo tehdy o největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky v dějinách.
Safari Park nyní chová 20 nosorožců, z nichž 14 je nosorožců černých východního poddruhu a šest je nosorožců jižních bílých. Nosorožci černí jsou ohroženi vyhynutím, v přírodě jich žije posledních zhruba 900 jedinců. Nosorožců bílých jižních žije v Africe přibližně 20 000.
Dvorský safari park je nejvýznamnějším chovatelem nosorožců černých východního poddruhu mezi zoologickými zahradami na celém světě. Celkem se jich ve Dvoře Králové dosud narodilo, včetně Kyjeva, 47. „Zvířata s dvorskou krví nyní žijí v zoologických zahradách na celém světě, kde vytvářejí pojistnou populaci v lidské péči,“ uvedla mluvčí.
Ze Dvora Králové se do divočiny ve Rwandě a v Tanzanii dosud vrátilo devět nosorožců černých východního poddruhu. Někteří se tam opakovaně množí.
Základ chovu nosorožců ve Dvoře Králové byl položen před 50 lety zvířaty, která z afrických expedic na přelomu 60. a 70. let minulého století přivezl tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. První nosorožec se ve Dvoře Králové narodil v roce 1976. Z 59 dosud narozených nosorožců v zoo bylo 47 dvourohých černých. Dále se narodilo pět nosorožců severních bílých, tři jižní bílí, kříženec jižního a severního bílého a tři nosorožci indičtí.
V roce 2009 zoo poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se vědci pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože zvířata v Ol Pejetě se přirozeně rozmnožit už nedokážou.
