Článek
Prvním byl v březnu narozený sameček, který dostal jméno Kyjev. ČTK to dnes řekla mluvčí zoo Zuzana Boučková. Dvorský safari park patří k největším a nejúspěšnějším chovatelům nosorožců na světě.
Malá samice po narození vážila na svůj druh průměrných 28 kilogramů. „Nedlouho po porodu začala matka Molly mládě kojit a to dodnes dobře prospívá,“ uvedl zoolog Jiří Hrubý, který má v safari parku chov nosorožců na starosti.
Samice Molly rodila poprvé. Otcem je, stejně jako v případě Kyjeva, chovný samec Davu. Mládě obývá stáj a výběh v zázemí a návštěvníci zoo jej zatím neuvidí.
Protože odchov jde zatím bez problémů, chovatelé samici Molly pravidelně odstřikují mléko, které zmrazí. „Mléko by mohlo posloužit v případě problémů s odchovy v budoucnu nejen v safari parku, ale také některé z dalších partnerských zahrad,“ uvedla mluvčí.
Safari Park nyní chová 20 nosorožců, z nichž 14 je nosorožců černých východního poddruhu a šest je nosorožců jižních bílých. Nosorožci černí jsou ohroženi vyhynutím, v přírodě jich žije posledních zhruba 900 jedinců. Nosorožců bílých jižních žije v Africe přibližně 20.000.
Dvorský safari park je nejvýznamnějším chovatelem nosorožců černých východního poddruhu mezi zoologickými zahradami na celém světě. Celkem se jich ve Dvoře Králové dosud narodilo, včetně poslední samice, 48. Ze Dvora Králové se do divočiny ve Rwandě a v Tanzanii dosud vrátilo devět nosorožců černých východního poddruhu.
Základ chovu nosorožců ve Dvoře Králové byl položen před 50 lety. Zvířata z afrických expedic na přelomu 60. a 70. let minulého století přivezl tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. První nosorožec se ve Dvoře Králové narodil v roce 1976. Z 60 dosud narozených nosorožců v zoo bylo 48 dvourohých černých. Dále se narodilo pět nosorožců severních bílých, tři jižní bílí, kříženec jižního a severního bílého a tři nosorožci indičtí.
V roce 2009 zoo poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se vědci pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože zvířata v Ol Pejetě se už přirozeně rozmnožit nedokážou.
