Článek
V obci Dobré na Rychnovsku vyrobili za posledních 20 let stovky lyží z jasanu inspirovaných historickými ski. Podle truhlářů je k tomu potřeba zvládnutí archaické technologie, znalost historického stylu jízdy lyžníků i pokora k horám.
„Před lety na Silvestra na chalupě jsme objevili na půdě staré lyže. Zdeněk podle značky zjistil, že je kdysi vyrobil jeho děda. Zkusili jsme je za chalupou a chytlo nás to. Když jsme je po čase zlámali, rozhodli jsme se, že si vyrobíme nové. A tak to celé začalo,“ usmívá se Martinek.
Fryml pochází ze starého truhlářského orlickohorského rodu, jeho dědeček lyže vyráběl mezi světovými válkami. Generace po sobě dědí nástroje, kterými se dřevo opracovává, tvaruje a díky kterým jejich jasanky dostávají osobitý vzhled. Na policích v dílně jsou pečlivě vyskládané hoblíky různých tvarů a velikostí, dláta a mnoho dalších nástrojů. Fryml se snaží dodržovat technologii výroby, kterou jeho dědeček ve 20. až 40. letech minulého století používal.
V dílně hučí pásová pila z roku 1927, na které upravují tvar budoucí lyže. Není slyšet slova. Martinek svému kolegovi lyži přidržuje. Podle nich v Orlických horách není nikdo další, kdo by v současnosti tradiční jasanky s vázáním s volnou patou vyráběl. „Neděláme přesné repliky jasanek, vydali jsme se jinou cestou. Jezdíme na nich a vyvíjíme je dál, aby byly použitelné i dnes,“ řekl Fryml.
Před sto lety se na jasankách hlavně chodilo, v Orlických horách je používali při práci lesníci, dřevaři, děti se na nich přepravovaly do školy. Až později začaly sloužit k zábavě, sportu. V minulosti se používaly lyže zpravidla o 20 až 40 centimetrů vyšší než měřil lyžník, lépe to vyhovovalo chůzi sněhem. „Dnešním trendům odpovídají jasanky o něco kratší, zhruba na výšku člověka. Lépe se na nich jezdí z kopce,“ podotkl Fryml.
První jasanky vyrobili Martinek s Frymlem před více než 20 lety a postupně lyže vylepšovali. Zkušenosti na nich sbírali v českých horách, postupně přidávali zahraničí. Na jasankách lyžovali třeba na kavkazském Elbrusu nebo ve Skandinávii. „Zjistili jsme, že jasanky mají mnohem větší potenciál než jen pro blbnutí na sněhu při retrozávodech na konci zimní sezony. Jsou plnohodnotným prostředkem pro pohyb na sněhu a výborně se hodí do českých hor,“ uvedl Martinek.
Pohyb na jasankách vyžaduje určitý cvik, lyžník si zprvu na nich nepřipadá stabilně. Sjíždění svahů na nich je možné jak klasickými kristiánkami, tedy snožnými oblouky, tak i vykročenými telemarkovými oblouky „Jízda na jasankách vyžaduje, aby lyžník uměl perfektně číst terén, předvídal, znal typy sněhu, vnímal lyže na nohou,“ řekl Martinek.
Stromy pro výrobu lyží si truhláři sami vybírají, materiál musí vysychat tři roky, samotná výroba páru lyží trvá včetně napařování a ohýbání špičky zhruba týden. „Dřevo je základ. Strom, ze kterého lyže budou, musím vidět, nejlépe, když má ještě listy. Čím hůře se strom za života měl, tím lépe pro nás. Strom z Orlických hor, z údolí od potoka, který roste na skále, má nejlepší předpoklad. Jak se táhne za světlem, má dlouhý rovný kmen. A když je na skále, tak má málo živin a hodně vody, dřevo je pak husté a pružné,“ popsal Fryml.
Před epidemií koronaviru vyrobili ročně 60 až 90 párů lyží, v posledních dvou letech je to 30 až 40 párů. „Před pandemií převažovala zahraniční klientela, pandemie to otočila a nyní převažují Češi,“ řekl Fryml.
Pár lyží standardní kategorie prodávají za zhruba 9 000 korun, s kovovým vázáním bildsteinova typu vyjdou na přibližně 14 000 korun. K tomu je možné dokoupit stoupací pásy a hůlky. Nutností jsou také speciální kožené boty s upravenou špičkou. „Tato hranatá špička ideálně sedne do čelistí vázání a umožní přenos energie z nohy na lyži. S klasickými pohorkami s kulatou špičkou to při sjezdu nejde. Když se totiž noha pokusí zatočit lyži požadovaným směrem, tak se nejdříve kulatá špička protočí ve vázání, pata se tím může dostat až mimo lyži, a než se energie přenese na samotnou lyži, zabere to příliš času a lyžař lyži neovládá,“ uvedl Martinek.
Bere do rukou hoblík, aby doladil nerovnosti v přední části lyže. Piliny odletují na desku pracovního stolu. Kresba dřeva se ještě více zvýrazní, jde téměř o umělecké dílo.
Oba truhláři mají sen vyrazit na Sibiř, sekerou vytesat na místě z poraženého stromu lyže a podniknout na nich v divočině trek. „Ideální by bylo, kdyby nás vysadili v zimě uprostřed divočiny se sekerou a zásobami a řekli, dostaňte se zpět, jak umíte,“ dodávají.
