Článek
„Rozmnožování vlka obecného bylo letos potvrzeno u smečky na polské straně hor obývající východní část Krkonoš. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii,“ řekl dnes ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Intenzivnější výskyt vlků je v Krkonoších zaznamenán od začátku letošního roku.
„Lze téměř s jistotou konstatovat, že se Krkonoše opět staly domovem vlků. Svědčí o tom za poslední půlrok více než stovka hlášení, kdy nám laická veřejnost i naši pracovníci podávali zprávy o přímém pozorování vlků či nálezech pobytových znaků,“ uvedl Drahný.
Nejčastější pozorování jsou hlášena z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, z Harrachovska i Rýchor. „Právě na území KRNAP lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným biotopem pro jejich existenci,“ uvedl Drahný.
Správci KRNAP monitorují výskyt vlků ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Odborníci z univerzity se v projektu Life Wild Wolf zaměřují na blízká setkání lidí a vlků, která byla letos v Krkonoších opakovaně hlášena. Pracovníci Správy KRNAP i Mendelovy univerzity instalují v terénu fotopasti, evidují hlášení veřejnosti a mapují pobytové znaky, tedy vlčí stopy či trus. Z již provedené genetické a potravní analýzy vědci zjistili, že krkonošští vlci pocházejí ze středoevropské, ale i z karpatské populace. Na zimu plánují v Krkonoších první plošné mapování šelem a pokusí se získat ucelenější údaje k jejich výskytu.
„Vlk je schopen překonávat velké vzdálenosti za krátký čas a není pro něj problém přeběhnout celé Krkonoše za pár hodin. Máme k dispozici celou řadu snímků z fotopastí. Identifikace jedinců u vlků ale není tak jednoznačná jako například u rysů se specifickým vzorem skvrn na srsti,“ uvedla zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.
Mapování vlků se již několik let koná na Broumovsku v severní části Královéhradeckého kraje, kde se vlci trvale vyskytují od roku 2018 a od roku 2019 pravidelně vyvádějí mláďata. V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami se v únoru potvrdil výskyt minimálně 18 vlků. V této oblasti žijí vlci ve třech teritoriích, a to ve Vraních horách, v Javořích horách a v polském národním parku Góry Stolowe. Někteří místní farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Ochranáři opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
Obavy z vlků mají kvůli svým stádům i krkonošští farmáři. „Přirozeně vnímáme jejich obavy, jsme s nimi v kontaktu a snažíme se hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Teď dokončujeme vývoj aplikace, díky které budou informováni o pozorování vlků ve své oblasti. Snažíme se hospodářům také pomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád,“ uvedl vedoucí Odboru péče o KRNAP Václav Jansa.
Připomněl ale, že podle potravních analýz hospodářská zvířata tvoří jen minimální podíl vlčího jídelníčku. „Nicméně platí a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá,“ uvedl Jansa.
Správci KRNAP upozorňují, že při setkání s vlkem je třeba být obezřetný a je nutné mu ponechat únikový prostor. Lidé by také neměli vlky krmit a nechávat venku zbytky jídla. „Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla,“ uvedl Drahný. Podobné zásady by měli podle něj dodržovat i majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři.
Pozorování vlků v Krkonoších lze hlásit zooložce Správy KRNAP Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon 731 533 895 nebo přes WhatsApp na číslo 776 738 237.
Královéhradecký krajský úřad letos vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v tzv. pohotovostním štábu, jak uvedli dříve zástupci kraje. Opatření se týká 17 honiteb na Trutnovsku mimo území KRNAP. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře.
