Článek
Do konce programu v roce 2023 plánuje v dalších lokalitách více než 600 malých a 200 velkých přehrážek. Zpomalí odtok vody, a přispějí tak ke zlepšení koloběhu vody v krajině. Současný projekt, který začal v roce 2017 a je rozdělený do dvou etap, je dalším v řadě, kterým národní park reaguje na klimatické změny způsobující vysychání mokřadů.
„Téma mokřadů a jejich významu v krajině nabylo v poslední době na aktuálnosti, a to zejména ve spojení s tématem globálních změn klimatu. Jen v posledních letech jsme realizovali či ještě realizujeme celou řadu projektů, které souvisely s podporou mokřadů přímo v terénu,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Šlo například o projekty Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP v letech 2010 až 2014, Stabilizace vodního režimu vybraných lokalit KRNAP v období 2014 až 2015, Ochrana a udržitelné využívání mokřadů ČR v letech 2014 až 2017 a Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP, který začal v roce 2017 a skončí příští rok. Poslední projekt je podpořen evropskými penězi z Operačního programu životní prostředí.
„Na revitalizovaných plochách máme monitorovací místa pro sbírání dat, která nám umožní srovnání počátečního stavu ploch a jejich postupný vývoj po zásahu. Obnovené mokřady budou významnou podporou při probíhající obnově lesních ekosystémů zejména v těch částech národního parku, které byly v minulosti poškozeny imisemi,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště je na Černé hoře.
Vrchoviště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem nuly, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1500 mm a souvislá sněhová pokrývka tam leží od začátku listopadu do konce dubna. „Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů,“ uvedl Drahný.
Mezi nejvzácnější druhy krkonošských rašelinišť patří například drobný keř ostružiník moruška, pták slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské nebo bylina všivec sudetský. Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů.
Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů patří v Krkonoších mezi nejpozoruhodnější biotopy . Největšími rašeliništními komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš jsou Úpské rašeliniště a Pančavská louka, které byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v tzv. Ramsarské úmluvě.
