Článek
Bohoslužby se účastnili také zástupci polské katolické církve či bývalý prezident Václav Klaus a někteří starostové krkonošských obcí a měst. ČTK to dnes řekli zástupci zúčastněných institucí. Poutníci přicházeli z české i polské strany. Na Sněžce bylo v poledne polojasno a okolo 12 stupňů Celsia.
„Bohoslužby se zúčastnilo asi 600 lidí,“ řekl ČTK mluvčí královéhradeckého biskupství Pavel Sršeň.
Poutníci na Sněžku vyrazili ráno z několika směrů, například z Pece pod Sněžkou či z Polska. Hlavní proudy se setkaly v Obřím sedle u polské Slezské boudy a pak společně pokračovaly na vrchol.
„Letos jsme měli skvělé počasí, nebylo horko ani zima, šlo se v pohodě. Na Sněžce bylo dnes obrovské množství lidí, hodně poutníků z Polska. Odhadem bylo v oblasti Sněžky, tedy na vrcholu a okolních cestách, určitě ke 2000 lidí,“ řekl ČTK starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek.
Dnešní akci si nenechal ujít také krajinný ekolog a krkonošský patriot Pavel Klimeš. Podle něj tradice Svatovavřinecké pouti na Sněžku sahá do 17. století, kdy kaple vznikla. „Původně tam byly čtyři poutě za rok, ale dosud se udržela jen ta Svatovavřinecká,“ řekl ČTK Klimeš.
Svatovavřinecká pouť na Sněžku má pro něj také význam sousedského setkávání z obou stran státní hranice. „Beru to jako příležitost k potkání se s přáteli, známými. V Krkonoších je to svého druhu nejstarší dochovaná akce. Podobné jsou třeba i v Alpách, kde jsou ale četnější, protože tam kontinuita komunity trvá staletí. Svatovavřinecká pouť na Sněžku je zajímavá také tím, že je přeshraniční,“ řekl Klimeš.
Také dnes někteří návštěvníci Sněžky využili k přepravě na nejvyšší českou horu kabinovou lanovku z Pece pod Sněžkou, kterou tvoří dva úseky. Dolní úsek vede z Pece na Růžovou horu a druhý z Růžové hory na Sněžku. Provoz lanovky je závislý na počasí, dnes byly oba úseky v provozu. Lanovka může jezdit do rychlosti větru 60 km/h.
Pouť na Sněžku se koná tradičně na svátek svatého Vavřince, který je patronem kuchařů, cukrářů, pivovarníků či hostinských, ale i nejvyšších českých hor. Svatý Vavřinec se narodil ve třetím století ve Španělsku a byl upálen na železném roštu proto, že po popravě papeže Sixta II. císařem Valeriánem rozdělil církevní poklady mezi prostý lid.
