Článek
Ukázkovým příkladem je odstranění betonového stupně na Bolkovském potoce a úpravy jeho toku v Rudníku na Trutnovsku v podhůří Krkonoš, kde šlo o kompromis mezi ochranou přírody a lidských sídel v okolí potoka. Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami. Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru.
„Už řadu let se snažíme odstraňovat na potocích, říčkách a řekách překážky, které nikdy neměly, anebo s časem ztratily svůj hospodářský význam. Naši předkové těmito zásahy ovlivnili přirozený životní cyklus nejenom pstruhů potočních, ale dnes už také evropsky významných živočišných druhů, jakými jsou vranka obecná, mihule potoční nebo rak kamenáč,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Správa národního parku plánuje i letos v úpravách pokračovat, například na harrachovské Milnici nebo na stráženském Husím potoce.
„Mnohé páteřní toky jsou značně ovlivněny příčnými objekty, především malými vodními elektrárnami. Takové objekty však není reálné z finančního ani z majetkoprávního hlediska odstranit. Řada toků je ale fragmentována menšími stupni bez jasného účelu či smyslu. Především na tento typ objektů se zaměřujeme,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude katalog opatření, jak lze zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů, uvedli zástupci národního parku.
„Již nyní víme, že na sledovaných tocích máme 994 zcela neprůchozích příčných objektů a 72 kilometrů toků je v hydromorfologicky nevyhovujícím stavu. Proto se postupně snažíme o nápravu tohoto nepříznivého stavu,“ uvedl Drahný.
Navazující projekt, který se již připravuje, by měl podle hydrobioložky Správy KRNAP Anny Josefovičové přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Opatření zahrnou nejen odstranění migračních bariér, ale i úpravy koryt v nevyhovujícím hydromorfologickém stavu, tak i opatření v nivě i v celé ploše povodí.
„Cílem je tedy nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území,“ dodala Josefovičová.
Dnes slaví Krkonošský národní park 59 let od svého vyhlášení. Byl založen v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v ČR. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
