Článek
Sokol stěhovavý patří mezi kriticky ohrožené druhy a podléhá přísné ochraně. „V české části Krkonoš hnízdí čtyři až šest párů sokolů stěhovavých, na polské straně hor dva až tři páry. Za poslední dva roky ale není počet párů v polských Krkonoších potvrzen,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Pro hnízdění si sokoli vybírají především skalnaté oblasti, v Krkonoších je lze spatřit zejména v subalpínském a alpínském pásmu hor, tedy v nejpřísněji chráněné oblasti hor. Tito draví ptáci žijí většinou samotářsky, živí se především ptáky do velikosti kachny. „Obecně lze říci, že v Krkonoších obývají ledovcové kary a jejich skalní stěny,“ řekl Drahný.
Rozhodujícím či limitujícím faktorem pro výskyt sokolů v Krkonoších je jejich hnízdění. „Klíčové je pro ně období leden až září. Od ledna přivykají na hnízdiště, od února a března už mohou hnízdit, pak potřebují klid, když sedí na hnízdě,“ řekl Drahný.
A to podle něj občas bývá v Krkonoších problém. Správa KRNAP každoročně zaznamenává několik případů, kdy zejména skialpinisté v jarních měsících hnízdící sokoly nevědomky ohrožují. Zatím poslední takový případ se stal v první polovině května, kdy pravděpodobně dva lidé zdolali přísně chráněnou Čertovu rokli na Studniční hoře v Obřím dole. Ženě, která se pochlubila na sociálních sítích, hrozí pokuta až 100 tisíc korun.
„To je přesně místo, kde se sokol vyskytuje, a zrovna tento čas je velmi kritický, tím pádem rizikový. Proto jednáme v takových případech nekompromisně,“ řekl Drahný.
Jiný zaznamenaný případ je z jara 2017. Neukáznění horolezci tehdy ve východních Krkonoších na skále, kde hnízdil pár sokolů, vyčistili stěnu a její okolí od náletových dřevin, nýtováním skálu upravili a opakovaně na ni lezli. Podle Správy KRNAP v té době hnízdící sokoli toto hrubé rušení nevydrželi a hnízdo opustili.
V Krkonoších se vyskytoval sokol stěhovavý patrně do roku 1960, pak na více než 30 let vymizel. Vrátil se v roce 1992. V letech 1992 až 1993 zahnízdil jeden pár na české straně, v roce 1995 pravděpodobně i v polské části pohoří.
Správa KRNAP každoročně vede zhruba stovku správních řízení za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny, nejčastěji za porušení zákazu vstupu do volného terénu v klidovém území národního parku. V roce 2021 udělili správci národního parku pokuty za více než 1,5 milionu korun.
