Článek
Bude základem pro populaci, kterou v roce 2023 vypustí do krkonošské přírody. ČTK to dnes řekl předseda ochranářské skupiny JARO David Číp. Vajíčka v Evropě vymírajícího motýla přivezli na začátku dubna z Polska, vzápětí se z nich v chovatelské stanici motýlů Skupiny JARO začaly líhnout první housenky a pokus o jejich odchov tak mohl začít.
„Z bezmála dvou stovek kukel se vylíhlo prvních několik desítek dospělců. Ty se entomologovi a chovateli motýlů Miloši Andresovi podařilo již úspěšně spářit a oplozené samice začínají klást první vajíčka. Teď už je jasné, že se český chov podařilo úspěšně zvládnout,“ řekl ČTK Číp.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy začala letos v několika oblastech střední Evropy. Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.
„Chovat housenky tohoto motýla není jednoduché, o to těžší je dosáhnout toho, aby se dospělí motýli úspěšně spářili a následně samičky nakladly dostatek oplozených vajíček,“ uvedl Zdeněk Fric z Entomologického centra Akademie věd ČR.
V chovu je dospělý motýl velice citlivý na teplotu prostředí, která zásadně ovlivňuje jeho kondici a rozmnožování. „Je nutný téměř nepřetržitý dozor s přikrmováním několikrát za den. Jakákoliv chyba nebo opomenutí znamená v praxi velmi rychlý úhyn tohoto vzácného motýla,“ uvedl Andres.
Jasoň je podle vědců jedním z ukazatelů zdravé přírody. Tam, kde tento motýl prospívá, se obvykle daří i dalším druhům nejen hmyzu, ale také celému ekosystému. „Přípravy prostředí pro jasoně, tedy hlavně vyřezávky dřevin a mozaikovité kosení květnatých ploch, totiž pomohou uchovat podmínky pro přežití dalších vzácných a vymírajících druhů rostlin i živočichů,“ uvedla koordinátorka krkonošské části projektu LifeApollo2020 Tereza Macečková.
Projekt je tedy zároveň zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy. Jasoň červenooký se podle zástupců projektu dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech ČR, zejména na horách a v podhůří.
Mise za návrat jasoně červenookého je financována z 60 procent Evropskou unií z programu LIFE, zbytek zajišťují ochranáři z vlastních zdrojů, dobrovolnickou prací a dary veřejnosti. Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+.
