Článek
Cílem je v objektu zřídit expozici historie poustevny, města a prostor pro setkávání a duchovní obnovu. ČTK to řekl předseda spolku Zachraňme teplickou poustevnu Martin Mráz. Spolek založil spolu s Ladislavem Šikutem v roce 2010 a zhruba o dva roky později začal s obnovou památky.
„Opravu poustevny beru jako své poslání. Kdyby se toho nikdo neujal, obávám se, že by poustevna skončila špatně,“ řekl Mráz. Do Teplic se přistěhoval asi před 20 lety a při návštěvách kostela ho zaujal chátrající objekt v jeho sousedství. „Vlastník Farnost Teplice nad Metují neměl prostředky ani velký zájem cennou památku zachránit. Rozhodl jsem se s tím něco udělat. Rekonstrukce je už za polovinou, do pěti let bychom chtěli mít hotovo,“ podotkl Mráz.
Oprava objektu dosud vyšla na zhruba 2,5 milionu korun z celkem odhadovaných 3,5 milionu. Spolek kryje náklady na rekonstrukci z různých zdrojů, především z podpory státu, Česko-německého fondu budoucnosti, Královéhradeckého kraje i města. Některé práce dělá spolek svépomocí, ale většina jich je odborných a ty svěřuje řemeslníkům.
„Smyslem je poustevnu zachránit a s citem opravit tak, aby na ní byl vidět stavební vývoj. Jsou zde zřetelné části původní barokní, pozdější klasicistní úpravy i nejmladší předválečné,“ popsal Mráz.
Poustevna má opravený sklep, všechny tři komíny, vstupní portál a má novou střechu. Letos by spolek chtěl zahájit opravu roubené stěny. Poustevna má tři místnosti. „Chtěli bychom zprovoznit jednu celu a již konečně otevřít, alespoň takto minimalisticky, vysněnou expozici historie Teplic nad Metují. Letos si budeme připomínat 660 let od první písemné zmínky města Gusweynsdorf alias Teplicz. Proto jsme si předsevzali, že vytvoříme podmínky pro vrácení obrazů do kostela Panny Marie Pomocné,“ uvedl Mráz.
Barokní ivanitská poustevna v Teplicích je poloroubená stavba půdorysu tvaru U uzavřeného zdí se zahradou, přiléhá ke kostelu Panny Marie Pomocné. V době výstavby byla kromě černé kuchyně a komínů celá roubená. Je to jedna z posledních památek na kongregaci sv. Ivana, založenou pro poustevníky v Čechách v roce 1732. Teplickou neobvykle velkou poustevnu postavil v roce 1753 šlechtic, pražský lékař a doktor filozofie Jan Maxmilián z Peytersbergu, který se ve svých 65 letech rozhodl poustevničit, uvádí na webu spolek.
Podle informací spolku tento šlechtic svůj majetek věnoval na chod poustevny, ve které žil spolu se dvěma poustevníky do své smrti v roce 1763. „Oba poustevníci zde poté žili do roku 1782, kdy císař Josef II. kongregaci poustevníků zrušil. Oba zde pak dožili jako kostelníci,“ řekl ČTK Mráz.
Poustevna postupně prošla drobnými stavebními úpravami a nadále se využívala jako obydlí pro kostelníka a přechodně pro kaplana vykonávajícího poutní mše, a to až do roku 1945. Teplic nad Metují se poté citelně dotkl poválečný odsun německy mluvícího obyvatelstva. „Po válce se o poustevnu staraly řádové sestry pracující v místním domově důchodců. Po roce 1989 se prováděly jen občasné opravy a roku 2010 se již zdálo, že bude pohlcena dřevomorkou. Od té doby se jí snaží náš spolek zachránit a opravit,“ řekl Mráz.
Poustevnu s kostelem je možné si prohlédnout, je otevřená pro veřejnost a nabízí prohlídky s výkladem. V kostele se konají mše římsko-katolické farnosti Teplice nad Metují.
