Článek
„Plavidlo od začátku dubna vzniká u Archeoparku Všestary na Hradecku. Hotové má být do poloviny září, pak přijde na řadu jeho testování na přehradní nádrži Rozkoš na Náchodsku,“ řekli zástupci připravované expedice Monoxylon IV. Naváže na námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.
Cílem expedic je udělat si představu o tom, jak v neolitu před 9000 lety ve Středomoří probíhala zemědělská kolonizace.
„V první fázi jsme odstranili kůru a ve druhé měkkou vrstvu dřeva hned pod kůrou. Nyní určíme, kde bude dno plavidla, a začneme dlabat. Expedice spadá do sedmého tisíciletí před naším letopočtem, kdy se ve Středomoří odehrával zápas o zemědělství,“ řekl ředitel archeoparku a organizátor expedice Radomír Tichý.
Předlohou expedičního plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma.
„Při výrobě člunu budeme používat tesání a dlabání. Oheň tentokrát chceme vynechat, kvůli riziku poškození kmene. Část prací budeme provádět replikami neolitických kamenných nástrojů. To nám pomůže odhadnout, jak dlouho stavba plavidla v té době mohla trvat. Experiment tedy začal již zahájením opracovávání kmene, není to jen o plavbě na moři,“ řekl Tichý.
Předpokládaná doba výroby monoxylonu, pokud by na něm pracoval jeden člověk, je podle něho asi 1500 hodin. Hradečtí experimentální archeologové vyrobili již pět takových plavidel, z toho dvě pro plavbu na moři. První bylo z topolu pro expedici Monoxylon I v roce 1995. Druhý člun vydlabali z dubu a podnikli na něm expedice Monoxylon II a III v roce 1998 a 2019, přičemž před expedicí před třemi lety byl upraven.
„Dubový člun, na kterém jsme podnikli dvě poslední expedice, měřil na délku 9,2 metru. Tento bude větší, měl by mít okolo 11,5 metru, což je nyní délka kmenu. Očekáváme, že loď takové délky by měla být na moři rychlejší a stabilnější,“ řekl ČTK organizátor expedice Jiří Miler.
Kmen dubu, ze kterého člun vzniká, váží téměř 17 tun. Dřevaři odhadli věk mohutného stromu na 320 až 400 let. „Má dokonce své jméno - Mochovský král. Je totiž z lužního lesa Mochov u Českého Meziříčí na Rychnovsku. Nebyl pokácen, dožil, spadl loni v květnu. Podařilo se nám ho získat díky vstřícnosti společnosti Lesní hospodářství Colloredo Mansfeld,“ řekl Miler.
Expedice Monoxylon IV by měla trvat asi měsíc od poloviny června do poloviny července 2023. Posádku by mělo tvořit 18 až 20 pádlařů a navíc kormidelník. Posádka by se neměla jako v minulých expedicích střídat. Dvě třetiny z účastníků budou lidé se zkušenostmi z předchozích expedic. Část trasy by námořníci měli absolvovat za pomoci jednoduché plachty. „Posádku budou tvořit lidé, kteří se nyní podílejí na stavbě lodi,“ řekl Miler.
Plánovaná trasa je dlouhá 470 až 500 kilometrů a povede z řeckého ostrova Samos u pobřeží Turecka přes ostrov Mélos s významným zdrojem obsidiánu a dále na poloostrov Pelopones do Argolického zálivu s významnou archeologickou lokalitou, jeskyní Franchthi z období neolitu. Mezi hlavními body trasy budou moci námořníci využít řady dalších ostrovů, přičemž nejdelší denní trasa na moři by neměla přesáhnout vzdálenost 40 kilometrů. Expediční člun bude jistit doprovodné plavidlo.
„Experiment v archeologii má z našeho pohledu i v době počítačových simulací obrovský smysl a je nenahraditelným zdrojem poznání. Vracíme se do Egejského moře proto, abychom novými poznatky ukotvili výsledky našich předchozích experimentů pro odborné poznání. Navíc vznikající člun bude mnohem blíže své předloze z jezera Bracciano, bude také z dubu a bude mít velmi blízké rozměry,“ řekl Tichý.
Významným tématem expedice bude také náklad. „V neolitu šlo i o přepravu živých zvířat, což představuje pro archeologii ve Středomoří velké téma s řadou otazníků. Chceme k tomu přinést nové poznatky. Kdo zrovna nebude pádlovat, bude simulovat zmíněný živý náklad. Součástí nákladu bude také surovina na výrobu kamenných nástrojů, obsidián,“ řekl Tichý.
Expedice v roce 2019 po etapách plula z pevninského Řecka z Attiky se zastávkami na jednotlivých ostrovech včetně Mélosu do cíle na Krétě. „Pokud se nám expedice podaří, půjde o vůbec první cestu experimentálních archeologů s nákladem obsidiánu na řeckou pevninu. Před třemi lety jsme pluli v úseku mezi pevninou a ostrovem Mélos v opačném směru,“ řekl Tichý.
Expedice Monoxylon IV se uskuteční pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Archeopark Všestary, kterou zřizuje Královéhradecký kraj a Univerzita Hradec Králové. Tichý odhaduje náklady na expedici, včetně přepravy člunu, na jeden milion korun. Expedice nebude podle něho čerpat peníze z veřejných zdrojů, očekává spoluúčast sponzorů. Osobní náklady, jako stravu či letenku do Středomoří, si hradí sami účastníci expedice. Člun pak staví na dobrovolnické bázi.
