Článek
Česká strana se snaží přípravu stavby posledních dvou úseků dálnice D11 co nejvíce urychlit. „U klíčového úseku D11 z Trutnova na státní hranici bychom chtěli v roce 2023 začít stavět a v roce 2026 mít úsek hotový,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Stavba úseku D11 mezi Jaroměří a Trutnovem by podle něj měla začít v roce 2024 a do provozu by mohla jít v roce 2027.
Polský ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk vyjádřil přesvědčení, že Česká republika dokončí D11 co nejrychleji a ocenil kroky ke zrychlení stavby. Uvedl, že dřívější úvahy, že by dálnice na české straně mohla být hotová až v roce 2030, by přinesly velké problémy. „Tato investice (do dálnic) je obrovským motorem české i polské ekonomiky. Pojďme udělat vše pro to, abychom tento motor nastartovali,“ řekl Adamczyk. Podle Kupky nynější zdržení stavby české části dálnice nastalo kolem roku 2010.
Dálnice D11 začíná v Praze a po loňském otevření úseku Hradec Králové - Jaroměř nyní končí na 113. kilometru u Hořenic severně od Jaroměře. Na hraniční přechod v Královci chybí dostavět posledních 41 kilometrů. Navazující polská rychlostní silnice S3 vede až na sever Polska do Štětína a Poláci na ní dostavují poslední část k české hranici. V úseku u české hranice na silnici už mají položený asfalt.
Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) u úseku Trutnov - státní hranice požádalo 1. července o vydání stavebního povolení. V úseku, který je dlouhý 21,2 kilometru, už má stát podepsáno 82 procent smluv na výkup pozemků. „Bude to náročná stavba s 23 estakádami a mosty a dvěma tunely po 500 metrech. Tendr na zhotovitele chceme vypsat ještě letos,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Náklady na stavbu ŘSD odhaduje na více než 13 miliard korun.
Na úsek mezi Jaroměří a Trutnovem o délce 19,6 kilometru ŘSD zatím získalo nepravomocné územní rozhodnutí. Proti územnímu rozhodnutí se loni v prosinci odvolal jeden majitel pozemků v Hajnici. O odvolání rozhoduje krajský úřad
Z dřívějšího uvedení polské dálnice do provozu mají obavy obce na trase silnice první třídy I/16, která vede od hranic do vnitrozemí. Trutnov, Bernartice, Královec a Zlatá Olešnice očekávají velké zvýšení dopravy, možná až dvojnásobně na 10.000 až 11.000 aut denně. Na silnici I/16 nyní mohou v Královci vjet bez omezení vozidla do devíti tun, těžší soupravy potřebují výjimku od kraje. „Výjimka z tonáže platí pro několik desítek vozidel, jedná se o autobusy, zemědělské stroje a podobně,“ řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Podle Kupky bude třeba nejtěžší vozidla na silnici ve směru do Čech omezit. „Silnice na české straně není připravena přijmout nejtěžší nákladní dopravu. Je na hraně toho, jak by měla vypadat silnice 1. třídy,“ řekl Kupka. Stát se podle něj bude snažit zajistit v obcích větší bezpečnost dopravy po dobu, než bude hotová D11.
Představitelé obcí chtějí, aby hradecké hejtmanství na silnici od hranic k Trutnovu sjednotilo dopravní značení omezující vjezd nákladních vozidel o určité hmotnosti a délce. „Opíráme se o studii, kterou zpracovalo ŘSD, a také o zpracování vlečných křivek v kritických směrových obloucích. Z obou dokumentů vyplývá, že komunikace jednoznačně není vhodná k tranzitní nákladní dopravě,“ uvedl starosta Trutnova Michal Rosa (ODS).
Záměrem kraje je podle hejtmana Martina Červíčka (ODS) po dřívějším otevření dálnice v Polsku nepovolit nákladní tranzitní dopravu na silnici na Trutnov při zachování systému výjimek. Ve hře je podle něj i změna dopravního značení na některých objízdných komunikacích, aby si přes ně nemohli řidiči kamionů zkracovat cestu.
Město Trutnov současně jedná s policií a starosty dotčených obcí o dalších možnostech, jak zvýšit bezpečnost na silnici od hranic. Jednou z variant je podle Trutnovských zavedení úsekového měření rychlosti. Trutnov také o prázdninách začne se stavbou chodníku v Polské ulici, po níž vede doprava k hraničnímu přechodu v Královci. Chodník podél silnice by měl stát asi 16 milionů korun.
