Článek
Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v ČR. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.
„Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Od loňského roku je pozorování tolik, že můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil,“ řekl ČTK Drahný.
Vlčí smečku zoologové dlouhodobě sledují v polské části Krkonošského národního parku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování také častá, a to od Harrachova po Žacléř.
„Pobytové stopy nacházíme po celých Krkonoších. Jsme si jistí jednou smečkou na polské straně hor. Je dost pravděpodobné, že druhou máme usazenou na české straně Krkonoš. Kolik vlků v Krkonoších je, nelze ještě nyní odhadnout,“ řekl ČTK Drahný.
Podle něj se vlci do Krkonoš rozšířili zřejmě z polsko-německého pomezí. „Pravděpodobně jde o polsko-saskou populaci vlků. Genetická expertiza potvrdila tento původ u vlčice, která se před čtyřmi lety pohybovala ve středních Krkonoších,“ řekl ČTK Drahný.
Vlčice byla nalezena 3. srpna 2018 u Vrchlabí v ohradě ovcí obehnané elektrickým ohradníkem. Odborníci ji z ohrady pustili zpět do volné přírody. Zvíře se pak potulovalo v údolí Labe mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem a 6. srpna 2018 vběhlo do restaurace hotelu na Přední Labské. Přivolaní veterináři vlčici uspali a odvezli do dvorské zoo. Později ji veterináři kvůli podezření na vzteklinu utratili.
Zástupci Správy KRNAP nezaznamenali informace, že by vlci v Krkonoších napáchali větší škody na hospodářských zvířatech. „Co víme, tak se v drtivé většině zaměřují na divokou zvěř, hlavně srnčí zvěř,“ řekl ČTK Drahný.
Podle něj se lidé vlků nemusí obávat, neměli by je krmit a případně by jim měli vytvořit prostor, kudy by mohli utéct. „Když se vám do cesty postaví vlk, nebojte se. Zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj nepředstavujete hrozbu. Nepřibližujte se, nechte vlka jít. Ponechte mu únikový prostor. Můžete tleskat rukama, zakřičet, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk. Pokud vlk váhá s odchodem, hoďte na něj hroudu zeminy nebo klacek. V žádném případě se vlky nepokoušejte krmit ani jim nenechávejte žádnou potravu,“ uvedl Drahný. Obavu by měli podle něj mít lidé spíše o své nezabezpečené a na volno puštěné psy.
Na nedaleké Broumovsko podle zoologů zasahují tři vlčí smečky. Jedna z nich má podle ochranářů jádrovou oblast v Javořích horách, druhá v pohraničních Vraních horách a třetí v národním parku Góry Stolowe. Trvalý výskyt vlka byl na Broumovsku zaznamenám po 250 letech v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování.
Stabilní populace vlků na Broumovsku doprovázejí útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků.
Podle ochranářů vlci plní v přírodě v ČR důležitou roli, pomáhají snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta. Ochranáři opakovaně uvádějí i to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
