Článek
Průzkumy předcházející záchrannému výzkumu ukázaly, že území bude velmi významné. Přinesly už 4500 nálezů z různých období lidských dějin. ČTK o tom informovali zástupci Univerzity Hradec Králové (UHK). Záchranný archeologický výzkum na 7,5 kilometru dlouhém úseku začal v říjnu.
Vědci z UHK na výzkumu spolupracují s řadou institucí a firem. Kromě archeologů z UHK jsou do vykopávek zapojeni jejich kolegové z Muzea východních Čech v Hradci Králové, ze společností Archaia a Archeologického centra Olomouc a také slovinští archeologové ze společnosti STIK.
„Již první probíhající skrývky odhalují řadu unikátních archeologických situací. Předpokládáme, že počet nalezených objektů od nejstarších období po současnost bude značný,“ uvedla archeoložka z UHK a vedoucí výzkumu Sylva Tichá Bambasová.
Dálnice mezi Sadovou a Hradcem Králové představuje obří archeologickou sondu v krajině, ze které jsou z minulosti známé četné nálezy z řady etap zemědělského pravěku a pozdějších období. Trasa vede v blízkosti obce Chlum, kde v roce 1866 rakouská a pruská armáda svedla krvavou bitvu.
Prvními nálezy současného výzkumu jsou dva hroby, z nichž jeden přímo souvisí s bitvou u Hradce Králové v roce 1866. Šlo o hrob příslušníka dělostřelecké jednotky rakouské armády, který byl smrtelně zasažen do hrudníku pruskou střelou. „U obcí Sadová a Dohalice v nivě potoka probíhá souběžně s archeologickým výzkumem pyrotechnický průzkum, který slouží k odhalení nevybuchlé munice související též s bitvou,“ uvedla Karolína Čížková z děkanátu Filozofické fakulty UHK.
U Všestar archeologové objevili nálezy ze středověku, které naznačují existenci zaniklé středověké osady. Od obce Rozběřice pocházejí nálezy sídlištních jam, objektů a staveb z mladší doby železné a doby laténské. Ještě starší osídlení objevili archeologové v katastrech Dlouhých Dvorů a Lípy, kde zachytili sídlištní aktivitu z období 3800 až 2900 před naším letopočtem. „Ze stejného období evidujeme také funerální nálezy, zatím zastoupeny devíti hroby. Obsahovaly výbavu v podobě broušených kamenných seker či kamenné čepelky,“ uvedla Čížková.
U Sadové vědci odkryli bohaté polykulturní sídliště. Zatím našli 600 objektů. „Jedná se o pozůstatky staveb sloupových konstrukcí a několik málo větších sídlištních jam. Z nich pochází množství keramických zlomků a mazanice. Mimo to byla nalezená polodrahokamová broušená sekerka, pravděpodobně ze serpentinitu,“ uvedla Čížková.
Kromě očekávaného období nejstarší fáze kultury s lineární keramikou v období 5500 až 5000 před naším letopočtem a doby římské z období od změny letopočtu po rok 400 jsou nálezy i z období eneolitu a doby bronzové. „Polykulturní sídliště se nachází na svahu, ze dvou stran obklopeném nivními sedimenty, které svědčí o přítomnosti vodního toku,“ uvedla Čížková.
Pozoruhodné nálezy archeologové objevili také při nedávno skončené sérii archeologických výzkumů v trase D35 v úseku dlouhém 10,5 km mezi Hořicemi a Sadovou, které začínaly od loňského září. Na tento prozkoumaný úsek současný výzkum navazuje. Například u Milovic u Hořic letos archeologové našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy.
