Článek
Archeologové skládají mozaiku rozsáhlého pravěkého sídliště zhruba deset let, tak jak jim to umožňují záchranné výzkumy. Na pozůstatky stejného sídliště z období kolem roku 1000 před naším letopočtem spadajícího do kulturního okruhu lužické kultury popelnicových polí narazili i při nynějším průzkumu. ČTK to dnes řekla archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Celková rozloha osídlení zabírá plochu 500 × 500 metrů.
„Desetiletí drobnějších výzkumů v Černíkovicích přineslo překvapivé poznatky o osídlení náležejícím do mladší až pozdní doby bronzové. Rozsáhlé sídliště je mezi břehem Bělé a prameništěm bezejmenného potoka pod dominantním návrším Homole, viditelným ze širokého okolí. Z pohledu tehdejších obyvatel šlo zřejmě o mimořádnou lokalitou, ve které našli kvalitní zdroj vody, zemědělskou půdu a v neposlední řadě i strategickou výhodu v podobě zmíněného návrší,“ řekla ČTK Beková.
První signály o osídlení obce v této etapě pravěku pocházejí z prvních desetiletí 20. století, kdy byla v lokalitě Na Pustinách objevena bronzová sekerka. „Až výzkumy z posledních deseti let nám umožnily udělat si lepší představu o tamním pravěkém osídlení. Výzkumy probíhaly v letech 2014, 2017 a dva v roce 2018. Zatím poslední záchranný výzkum probíhá od konce minulého roku se zimní přestávkou,“ řekla ČTK Beková.
Většina záchranných výzkumů v obci souvisela s výstavbou rodinných domů a příslušné infrastruktury. „Od roku 2014 jsme objevili množství sídlištních nálezů, z nichž převážná většina patřila zmíněné kultuře popelnicových polí. Většinou se jednalo o obilná sila, zbytky kulturní vrstvy a půdorysy nadzemních staveb a ohrad. Plochu sídliště nám rozšířila pokládka kabelu na druhé straně silnice, než co stojí rodinné domky, opět bylo nalezeno několik objektů sídliště. Nelze vyloučit, že v budoucnu se plocha sídliště ještě rozšíří,“ řekla ČTK Martina Beková.
Na Rychnovsku to není jediná pravěká lokalita, která nabývá v posledních letech na významu. „I když jsou zkoumané plochy v Černíkovicích rozdrobené a otevírají se poznání nahodile na základě stavebních záměrů, dokážou nám nabídnout pohled na rozsáhlé osídlení datované do století kolem roku 1000 před naším letopočtem. Podobná situace se nám rýsuje i v Kostelci nad Orlicí, kde je objevována stejným způsobem, desetiletími drobnějších výzkumů. Tam se jedná o stejně datované sídliště s přesahem do starší doby železné “ řekla ČTK Beková.
Osídlení v Černíkovicích spadá do jedné ze dvou nejvýznamnějších sídelních komor zemědělského pravěku v rozsáhlém území mezi řekami Orlice, Labe a Metuje a Orlickými horami, a to do sídelní komory Kostelce nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí. Druhá sídelní komora v Podorlicku je v Opočně a okolí.
