Článek
Jde o soustavu několika dvorců včetně výrobních objektů, které vymezovaly ulice i veřejná prostranství. Sídliště pravděpodobně obývala tehdejší elita, řekl dnes ČTK vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové Miroslav Novák. Vědci je datují do 3. až 4. století našeho letopočtu, nálezy analyzují.
Nedávno skončený archeologický průzkum byl součástí vykopávek na trase budoucí dálnice D35 v úseku dlouhém 10,5 km mezi Hořicemi a Sadovou, které postupně začínaly od září 2022.
„Sídliště je na mírném sprašovém návrší nad říčkou Bystřicí. Takový rozsah a charakter osídlení z doby římské na východě Čech si nevybavuji. Očekáváme, že osídlení ze stejné doby bude pokračovat i na levém břehu Bystřice, ale tam výzkum teprve začíná,“ řekl ČTK Novák.
Archeologové o výzkumu na pravém břehu Bystřice letos informovali, ale šlo o dílčí výsledky. Terénní část výzkumu skončila, ale podle nich k celkovému vyhodnocení zbývá dlouhá cesta.
„Díky stavbě dálnice bylo odkryto jedno z nejrozsáhlejších komplexně prozkoumaných osídlení z doby římské ve východních Čechách. Jde o několik různě rozlehlých pravoúhlých areálů, každý tvoří několik budov. V některých jsou i pece, jejichž původní funkci snad ukáží výsledky analýz. Zdejší obyvatelé se zřejmě věnovali i železářství. Odlišit jednotlivé dvorce bude při tak husté zástavbě složité. Může jich být až ke dvěma desítkám. Jeden nad nimi dominuje většími rozměry. Šlo většinou o nadzemní stavby, které se respektovaly, to znamená existovaly současně,“ řekl ČTK Novák.
Podle něj mohlo jít o obchodně-výrobní a správní centrum širší oblasti nadřazené běžnému zemědělskému osídlení. „Lze rozpoznat i ulice mezi dvorci. Do urbanismu tohoto sídliště se mohl promítnout vliv římských provincií. Sídliště nebylo opevněné ani jinak ohrazené. V době Keltů, která tomuto období předchází, bychom o tomto typu sídliště mohli hovořit jako o emporiu, tedy o neopevněném místě, kde se soustřeďoval obchod, náboženský život i správa,“ řekl Novák.
Archeologové objevili tisíce keramických střepů, přes 2500 kulových jamek - otisků nadzemních dřevěných konstrukcí různých staveb, kovové spínací spony k oblečení, železnou strusku a další předměty.
Za nález nadregionálního významu označují vědci také pohřebiště z období kultury nálevkovitých pohárů datované okolo roku 3500 před naším letopočtem. Objevili tam nejméně osm skrčených lidských koster. „Osídlení z pozdní doby kamenné, neboli eneolitu, kam paří i kultura nálevkovitých pohárů, je na východě Čech velmi vzácné,“ řekl ČTK Novák.
Ještě blíže k toku Bystřice zdokumentovali archeologové neolitická sídliště z období kultur s lineární keramikou datované do období 5500 až 5000 před naším letopočtem a z období lengyelské kultury datované okolo roku 4000 před naším letopočtem. Podařilo se odkrýt nejméně dva dlouhé domy typické pro tato období.
Na výzkumu v trase budoucí D35 mezi Hořicemi a Sadovou se podíleli kromě archeologů z hradeckého MVČ jejich kolegové z Univerzity Hradec Králové (UHK), společnosti Archaia, jičínského muzea, Archeologického centra Olomouc a archeologové ze Slovinska. Archeologický výzkum nyní začíná na dalším úseku D35 mezi Sadovou a Hradcem Králové.
