Článek
Ze zabezpečené pevnosti, kterou se zámek kvůli expozici relikviáře stal, se tak má znovu stát expozice ukazující reprezentativní šlechtický zámek z konce 19. století. Přípravy a hledání původních exponátů trvaly asi 15 let, řekl kastelán Státního hradu a zámku (SHaZ) Bečov Tomáš Wizovský.
Dosavadní návštěvnický okruh představoval osm místností a zdaleka nevyužíval možnosti zámeckých prostor, které byly kvůli zabezpečení mnohdy výrazně změněny. Postupně by k nim mělo přibýt dalších pět místnosti v prvním patře zámku. Jde přitom o takzvané Piano nobile (vznešené patro), které bylo původně reprezentativní částí zámku.
Návštěvníci, kteří viděli expozici sv. Maura v její dřívější podobě, po dokončení expozice uvidí zcela nové prostory. Z temné místnosti, ve kterém stál trezor se vzácnou památkou uprostřed, je po odstranění pěti pancéřových oken nejsvětlejší pokoj na zámku. Měly by se odstranit i zastavěné dveře, které vedly na okolní terasy.
Nové prostory by měly být vybaveny mobiliářem, který se dlouhá léta bečovský zámek snaží navrátit. Bečovský zámek měl smůlu v tom, že po válce nebyl zařazen mezi památky vhodné ke zpřístupnění. V rozmezí let 1945 až 1975 sloužily jednotlivé části hradozámeckého areálu a jeho vybavení mnohým socialistickým institucím, například Jáchymovským dolům, Základní škole, Státním lesům či Veřejné bezpečnosti.
Přitom poté, co se v roce 1813 stal Bečov hlavní rezidencí rodu Beaufort-Spontin, sem putovala nejvzácnější umělecká díla, příkladem je i relikviář sv. Maura ze 13. století. Předměty ale po válce sloužily k budování tematických expozic na jiných zámcích, ale také v muzeích a galeriích. Také se však jimi vybavovaly kanceláře národních výborů, vládních úřadů, třeba sídla předsednictva vlády, a zastupitelské úřady nebo sloužily jako divadelní fundus na Barrandově. Kuriózním případem na Bečově je zámecký kulečník, který byl vyčleněn ze sbírek a předán brigádníkům Jáchymovských dolů pro mimopracovní vyžití.
Ale i předměty, které na zámku zůstaly, skrývaly některá překvapení. „Například stůl z jídelny. Zjistili jsme, že je rozkládací. Zatímco ve složeném stavu se kolem něj usadí tak pět lidí, u rozloženého může sedět až 22 lidí. Ale 50 let o tom zřejmě nikdo nevěděl,“ uvedl Wizovský. Stůl v rozloženém stavu je dokonce zachycen i na dobových fotografiích jídelny a měl by se do ní opět vrátit.
Pečlivou a časově náročnou prací památkářů a správy SHaZ Bečov se podařilo dohledat několik stovek předmětů odvezených z Bečova, které byly v majetku mnoha kulturních institucí. Dochovala se také zámecká knihovna, která čítá přes 17 tisíc svazků. Nyní je v depozitářích zámku asi 300 inventárních položek, z nichž většina by měla být v připravované expozici.
Podle kastelána by k obnovení prostor pro expozici bylo potřeba ještě vrátit prostupy a osazení dveří z interiérů na zámecké terasy, kompletně vyměnit požární a elektronické zabezpečení, doplnit chybějící podlahy v dřívější trezorové místnosti nebo ve vyšších patrech odstranit nepůvodní mříže v oknech.
Reinstalaci dolního zámku hradí Národní památkový ústav z takzvaného Centrálního fondu reprodukce majetku a doposud uvolnil téměř dva miliony korun na restaurování vybraných předmětů. Letos se předpokládá dokončení externích restaurátorských prací a prostorových stavebních zásahů. V roce 2023 přijdou na řadu dokončovací práce v rámci svépomoci a vlastních restaurátorských dílen.
Hrad a zámek Bečov, který se stal vyhledávaným nejen pro expozici vzácného relikviáře sv. Maura, ale i pro své vzorové postupy rekonstrukce areálu, patří mezi nejnavštěvovanější památky v Karlovarském kraji. Vloni do něj přišlo přes 50.000 návštěvníků, v roce 2020 to bylo 73.800 lidí.
