Článek
Od té doby se výrazně zdokonalila krizové opatření, komunikace i přeshraniční spolupráce. Poučení z bleskové povodně přivedlo řadu obcí k posílení protipovodňových opatření.
Silné srážky přišly do Karlovarského kraje 12. srpna 2002. Déšť začal zvedat hladiny řek a potoků hlavně na vrcholcích Krušných hor. Některé horské obce začaly ohrožovat rozvodněné horské potoky. Hasiči museli evakuovat 25 lidí ze Zlatého vrchu u Božího Daru na Karlovarsku. „Za hodinu tady napršelo 60 milimetrů vody. Voda se valí všude,“ popsal tehdy starosta Božího Daru Jan Horník (tehdy ODA).
„V tom roce se povodně nejvíc dotkly Vltavy a Prahy. U nás to bylo, a nechci to zlehčovat, trochu okrajové. Prolétlo to Božím Darem. Mě tam tehdy někdo vezl v terénním voze po trase přes Boží Dar do Německa, protože to šlo z Božího Daru a Rýžoven a šlo to dál do Německa. Na té německé straně byly ty silnice už neskutečně vymleté. Ta voda voda měla velkou sílu. Na naší straně si nevybavuju něco tak závažného jako tam. Tehdy nás to lízlo na naší straně Krušných hor,“ vzpomíná tehdejší hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel (tehdy z ODS).
Kraje měly tehdy za sebou dva roky existence. A teprve vznikaly systém komunikace bezpečnostních a záchranných složek. Dnes jsou podle Pavla výrazně dál.
Největší škody velká voda před 20 lety způsobila na silnicích v horských oblastech. Nejpostiženějšími obcemi byly Boží Dar, Nové Hamry a Pernink na Karlovarsku. V případě Nových Hamrů dosáhly škody 39 procent jejich rozpočtu. Voda v Nových Hamrech poničila obecní komunikace, mosty a lávky za 2,86 milionu korun. Podstatně lépe vyšlo ze záplav zimní lyžařské středisko Pernink, ale i tam škody dosáhly více než desetiny obecního rozpočtu. Povodně způsobily na majetku obcí v Karlovarském kraji škodu přes deset milionů korun. Celkové škody v kraji byly vyčísleny na 105 milionů korun. Největší škodu, 28,3 milionu korun, utrpěl státní podnik Povodí Ohře.
V srpnu 2002 zasáhly Česko pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje. O život tehdy přišlo 17 lidí, postiženo bylo přes 750 obcí a měst. Celkové škody se vyšplhaly na více než 73 miliard korun.
V Karlovarském kraji na tuto zkušenost reagovaly obce hlavně tím, že aktualizovaly své povodňové plány, například na Božím Daru začali obnovovat stará vodní díla, jinde, například v Královském Poříčí, se stavěly nové nebo vyšší protipovodňové valy, města na velkých tocích začala dokupovat mobilní protipovodňové zábrany. Do digitálního povodňového plánu Karlovarského kraje byla také zakomponována nově zpracovaná digitální vrstva vodních ploch.
