Článek
Město ale chce mít jasnou představu o etapách zástavby a parametrech, které může tato rozvojová oblast nabídnout. Územní rozhodnutí o zástavbě oblasti bytovými domy a potřebnou infrastrukturou je vydané. Město tak podle Bureše potřebuje vědět, jaký je krok za krokem další postup ať už pro město, pro případné developery nebo jednání se státem. „Takovou velkou lokalitu jsme tu dlouho neměli, snad od 60. let minulého století. Nechceme proto udělat nějakou chybu,“ dodal starosta Ostrova Jan Bureš (ODS).
Pozemky mají asi 19 hektarů, vzniknout by na nich podle Bureše mohlo asi 200 bytů pro obyvatele Ostrova nebo lidi, kteří se rozhodnou do města přistěhovat. „Logicky by se s takto velkou investicí měly pojit i nebytové prostory, aby nevzniklo jen samotné sídliště bez provozoven, obchodů, restaurací a podobně,“ podotkl starosta Ostrova.
Historická část města má jiné výškové parametry než novodobý Ostrov, prostor mezi nimi by tak měl i výškově tvořit jakýsi přechod mezi jednou a druhou částí města. Zatímco v historickém centru jsou většinou dvoupodlažní budovy, sídliště ze 60. let minulého století má až sedmipatrové domy.
Jedním ze směrů, kterými by se město chtělo v budoucí zástavbě vydat, by mohla být i spolupráce se státem.. Například varianta, že by město postavilo se státní pomocí byty a část jich nabídlo státním složkám k využití. Nabízejí se například byty pro pracovníky nedaleké věznice, vojáky z vojenského prostoru Hradiště, ale třeba také učitele a další potřebná povolání.
Odhadovaná investice je totiž vysoká, okolo půl miliardy korun. To by pro město, které ročně dává na kapitálové výdaje asi 100 až 120 milionů korun, byla velká zátěž, i kdyby využilo své rezervy nebo si vzalo na stavbu úvěr.
