Článek
Zrestaurovaný kodex bude vystaven v knihovně kancléře Metternicha pouze při vybraných příležitostech.
Kodex z pergamenu z ovčí či kozí kůže se skládá ze čtyř částí, sedmi kapitol a je napsán v latině třemi písaři. Podle kurátorky zámku Petry Jadlovské šlo o univerzitní učebnici. Sbírka se věnuje logice, fyzice, básnictví, církevnímu právu a církevní praxi. Nejcennějším dílem svazku je třetí část rukopisu, ve které je výtah ze slavného Graciánova kodexu, jenž patří k zakladatelským dílům právní vědy. Rukopis je datován do první poloviny 13. století, přičemž není vyloučena datace před koncem 12. století, uvedla kurátorka.
Sbírka byla ve velmi špatném stavu. Utrpěla vážné poškození vlivem tepla, měla rozvolněnou vazbu i vypadané listy. Nutné ale bylo nejprve získat peníze na její restaurování. Na nákladech se nakonec podíleli tři donátoři, mimo jiné zahraniční nadace na podporu českého kulturního dědictví, a přispěl i stát. Náklady na restaurování vyšly na 180 tisíc korun. Práce trvaly dva roky.
Restaurovaný kodex bude vystaven v kancléřové knihovně, která je součástí základního okruhu Muzeum a kabinet kuriozit. Poprvé ho návštěvníci uvidí o Velikonočních svátcích.
Zámek Kynžvart se svými 245 hektary patří mezi největší areály v České republice. Velmi cenné jsou dochované sbírky po šlechtických majitelích, mezi nejznámější patří kníže Klement Mettternich. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se sbírkou rukopisů, nejstarší dílo je z osmého století. Součástí sbírek je i národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie, která je zapsaná i na prestižní seznam dokumentů UNESCO Paměť světa.
Vedení zámku plánuje obnovu i dalších děl rozsáhlé sbírky. „Problém je objem, knížek tu máme okolo 50 tisíc kusů. Podobný zásah by vyžadovalo nejméně deset procent, tak jsme na velké sumě. Takže se snažíme vybírat podle významů nebo podle vztahu k majiteli Metternichovi,“ řekla Jadlovská.
