Článek
Přitom asi ke dvěma třetinám území kraje se letecká záchranná služba nedostane do zákonem stanoveného času 20 minut, řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). To je nejvyšší podíl obyvatel bez rychlého dosahu vrtulníkem ze všech krajů.
„My jsme měli přednedávnem jednání o tom, že bychom téma letecké záchranné služby znovu rádi otevřeli. Domlouvali jsme se na tom i s ředitelem záchranné služby. Nyní je smlouva do roku 2027, což je pro nás poněkud vzdálený horizont, kdy se může měnit smlouva. Ale ono to není zcela uzavřené, takže bychom toto téma otevřeli znovu. Pořád je asi třetina (obyvatel) kraje mimo akční dosah letecké záchranné služby,“ uvedl Kulhánek.
Jak řekl, jednání o zařazení Karlovarského kraje do systému letecké záchranné služby budou trvat delší dobu, i několik let, a tak je čas o umístění základny v kraji přesvědčit do doby, než vyprší současné smlouva.
Podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Jiřího Smetany je spousta míst v kraji, kde by byl vrtulník rychleji než auto nebo to bylo efektivnější. „Plán pokrytí záchranné služby je koncipován tak, že jsou výjezdové základny rozmístěny po kraji tak, aby záchranáři dojeli všude do 20 min. Ten hlavní problém jsou ale pacienti s těžkými poraněními nebo ve zdravotním stavu, kdy závisí záchrana života samotného či jeho následné kvality na čase. Jedná se tedy o centrovou péči, těžké úrazy, popáleniny, dětské případy, které musí být převezeny na vyšší pracoviště mimo kraj, ale i o bezvědomí, mrtvice a podobně,“ uvedl Smetana.
V Karlovarském kraji je značně omezený rozsah takzvané centrové zdravotní péče, tedy chybí specializovaná pracoviště jako traumacentrum, popáleninové centrum, pediatrická a neonatologická péče vyššího typu. Řadu pacientů je tedy nyní nutné transportovat na vyšší pracoviště buď do Plzně, což je asi 85 km z Karlových Varů a 110 km z Chebu nebo do Prahy, která je vzdálená 130 km z krajského města a 175 km z Chebu.
„V porovnání s jinými kraji zde vůbec není zajištěn případný letecký transport u interních pacientů, pacientů po resuscitaci a podobně. Dle propočtů vycházejících z naší statistiky a ze srovnání s jinými kraji lze konstatovat, že pokud by byli pacienti v Karlovarském kraji ošetřováni a dopravováni LZS v celém rozsahu indikací jako v jiných krajích, využití LZS by zde bylo naprosto srovnatelné a obdobně četné jako v jakékoliv jiné oblasti ČR,“ dodal ředitel karlovarské záchranné služby.
Podle statistik záchranné služby v loňském roce letěl záchranářský vrtulník do Karlovarského kraje pro 271 pacientů. Pokud by ale letecky byli převáženi i jiní pacienti než s úrazem, počet pacientů vhodných pro letecký transport by vzrostl na asi 400. To už by se přiblížilo například počtu pacientů, o které se starají vrtulníky ve srovnatelně velkém Libereckém kraji. Na počet obyvatel by pak zásahů mohlo být i více než v Libereckém kraji.
Další nevýhodou absence základny v Karlovarském kraji je i to, že například počasí v sousedních krajích neumožňuje vzlet vrtulníku a cestu do Karlovarského kraje. Takových případů bylo loni 35, v dalších osmi případech nemohl vrtulník vzlétnout z jiných důvodů.
O umístění základny letecké záchranné služby se snažilo i předcházející vedení kraje, ale neúspěšně. I když se podařilo získat souhlas ministerstva zdravotnictví, vznik základny narazil na to, že pro obsluhu vojenských vrtulníků chyběl personál.
