Článek
Na výstavě jsou také pozdější bankovky, státovky, nouzové peníze či obligace, které se na území habsburské monarchie používaly až do zániku rakousko-uherského soustátí v roce 1918. Výstava, kterou rozšiřují také padělky, peněženky, váčky na peníze a další související exponáty, potrvá v Dietrichsteinském paláci do 10. září.
Bankocetle nebyly bankovkami v moderním smyslu slova. Šlo o státovky, tedy papírové peníze vydávané panovníkem zpravidla v době nedostatku mincí z drahých kovů a zvýšených výdajů státního rozpočtu. Na území habsburské monarchie se používaly od 60. let 18. století. Později se v oběhu objevily i první bankovky s precizní ornamentální výzdobou, antickými postavami a mikropísmem jako ochranným prvkem proti padělatelům.
„Zajímavostí je, že některé bankovky s vročením 1848 se zprvu používaly i půlené nebo čtvrcené kvůli nedostatku drobných mincí v bouřlivé revoluční době,“ uvedla kurátorka Martina Kvardová. Ve stejném období – a později znovu za první světové války – se objevovala také řada nouzových platidel vydávaných například obcemi, továrnami či zajateckými tábory. Sloužila rovněž jako náhrada kovových mincí.
Výstavu tvoří desítky originálů, převážně ze sbírky Moravského zemského muzea. „Vzhledem k choulostivosti materiálu v kombinaci s tehdejší praxí návratu vyšších nominálních hodnot zpět do banky a následnou likvidací zůstaly papírové peníze dochovány jen ve skromném počtu exemplářů, a to ještě velmi často poškozených,“ řekl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Historickou zajímavostí jsou padělky, za které hrozily přísné tresty. „Padělané bankovky by mohly být samostatným sběratelským oborem, protože jich bylo hrozně moc. Bankovky nepadělali jen různí podvodníci, ale i osoby, u kterých bychom to nečekali. Napoleon Bonaparte si nechal před tažením do Rakouska předem natisknout kvanta falešných rakouských bankovek,“ uvedl spoluautor výstavy Vladimír Filip, autor knihy o papírových penězích z habsburské monarchie.
