Článek
O výstavbu usiluje společnosti DOE Europe SE, která svůj záměr poprvé oznámila před šesti lety. Když se nikam od roku 2015 neposouval záměr stavby v Hodoníně, přesunula společnost snahy do Holíče. V místě, kde chtěla stavět, ale slovenský památkový úřad minulý týden vyhlásil ochranné pásmo.
V lokalitě jde o pásmo mezi barokním holíčským zámkem a památkovou zónou obce Kopčany, vyplývá z tiskové zprávy a dokumentů, které rozeslal médiím spolek Děti Země. Příslušné rozhodnutí, které zatím není pravomocné, slovenský úřad už zveřejnil i na svém webu.
Investor, jehož zkratka z názvu DOE odkazuje na kanál Dunaj-Odra-Labe, usiluje několik let o stavbu velkého překladiště mezi loděmi, vlaky a kamiony. Měl být součástí takzvané nové Hedvábné stezky, po které má putovat zboží mezi jihovýchodní Asií a Evropou a kterou v minulých letech iniciovala Čína. Podporoval ji rovněž prezident Miloš Zeman.
Na stavbě překladiště měla zároveň spolupracovat čínská společnost Sinohydro. To vše bylo součástí memoranda o strategické spolupráci mezi Českou republikou a Čínou, kterou podepisovali vrcholní představitelé obou zemí v roce 2016 v Praze.
V roce 2015 firma oznámila, že do čtyř let bude stát překladiště v Hodoníně a nabídne 3000 pracovních míst. Podepsala i memorandum s tehdejším vedením města. Hodonín si však dal jako podmínku stavbu obchvatu, který Ředitelství silnic a dálnic v posledních letech nepřipravuje. Problémem je také úbytek vody v řece Moravě. Pro lodě, které by měly z Dunaje připlouvat, je jí potřeba mnohem víc a bylo by potřeba Moravu splavnit až do Hodonína jako součást budoucího kanálu alespoň mezi Dunajem a Odrou. Vláda Andreje Babiše sice stavbu kanálu připravovala a nechala udělat studie, avšak nastupující vláda Petra Fialy deklarovala, že tento rozsáhlý a velkou částí veřejnosti odmítaný projekt zastaví a opustí.
Když nevycházel Hodonín, chystala dceřiná firma MLC Holíč v letech 2022 až 2024 stavbu překladiště v Holíči, který je z Hodonína vzdálen sedm kilometrů. Památkový úřad nyní firmě záměr zkomplikoval, možná znemožnil.
„Rozhodnutí o ochranném pásmu má téměř 30 podmínek, takže je zajištěno, že tato barokní krajina s archeologickými památkami bude do budoucna zachována a nebude zde umožněna žádná velkolepá výstavba včetně překladiště pro milion kontejnerů za rok,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Tato organizace a další spolky na Moravě a na Slovensku už rok bojují proti umístění překladiště u Holíče. Ochranné pásmo je dlouhé tři a široké zhruba jeden kilometr. Stavba také ještě neprošla procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA.
Slovenský památkový úřad v rozhodnutí například uvedl, že cílem stanovení ochranného pásma je zachovat charakter památkové zóny Kopčany, aby se nestal překážkou zápisu lokality na seznam světového dědictví UNESCO. Proti rozhodnutí památkového úřadu se lze odvolat.
Primátor Holíče Zdenko Čambal před dvěma týdny podle médií řekl, že o záměru vybudovat překladiště hodlá uspořádat místní referendum. Jeho vyhlášení musí schválit městské zastupitelstvo, do návrhu programu jeho prosincové schůze tento bod zařazen nebyl.
Česká republika, Slovensko, Jihomoravský a Trnavský kraj usilují o zapsání území okolo Kopčan a Mikulčic na seznam světového dědictví UNESCO. Místní krajina je totiž památkou na období Velkomoravské říše, která existovala v 9. století. Trnavský kraj rozhodnutí slovenského památkového úřadu v reakci uvítal a zopakoval, že je proti výstavbě zmíněného překladiště.
