Článek
Agronomická fakulta univerzity o tom dnes informovala na svém webu. Konzumace masa s obsahem anabolických steroidů může představovat riziko pro zdraví člověka. V Evropské unii se proto ve výkrmu anabolika používat nesmí. Spotřebitel se s nimi ale může setkat v mase dováženém ze zemí mimo EU.
„Problém je v tom, že v současnosti známé metody nejsou schopné rozpoznat použití malého množství anabolik. Naše metoda by ale mohla pomoci při detekci například takzvaných koktejlů, to znamená mixu různých anabolik aplikovaných v nízkých dávkách,“ uvedla výzkumnice Kristýna Skoupá z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Agronomické fakulty.
Na tom, zda a případně jak jsou anabolika škodlivá pro zdraví člověka, se podle ní odborníci napříč státy neshodnou. Například v USA se steroidy ve výkrmu běžně používají, stejně tak v Asii. V Evropské unii jsou ale určitá anabolika označená jako možné karcinogeny, a proto se používat nesmí. „V Evropě převažují studie, které říkají, že steroidy mohou poškodit zdraví člověka i v menších dávkách, než jsou limity platné v USA. I proto se liší legislativa stát od státu,“ uvedla Skoupá.
Kromě lidského zdraví může být podle ní problematický také vliv steroidů na zdraví samotných zvířat. „Anabolika zrychlují růst, zejména svalové hmoty. Jde o to, že nesymetricky k tomu růstu svalů pak rostou další podpůrné tkáně, jako jsou kosti a šlachy. V důsledku tohoto nesouladu mohou zvířata trpět například nefyziologickým zatížením pohybového aparátu,“ popsal koordinátor výzkumu za Mendelovu univerzitu Zbyšek Sládek. Podle něj může zároveň docházet také k větší zátěži kardiovaskulárního systému a jater nebo se mohou objevit poruchy chování a kognitivní funkce u prasat.
Testovaná metoda, která by mohla pomoci s detekováním i nízkých limitů anabolik v mase, se soustřeďuje na strukturální změny ve svalových vláknech a ve varlatech prasat. „Ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství a Veterinární univerzitou Brno jsme připravili experiment, v rámci kterého dostávala prasata testosteron, jeho syntetický derivát nandrolon a také jejich koktejl,“ uvedla Skoupá. Vědci provedli histologické řezy ze svaloviny a varlat. Následně za pomoci histologického barvení sledovali základní strukturální změny. „Mezi kontrolní skupinou a prasaty, kterým se aplikovaly steroidy, byly vidět opravdu markantní rozdíly,“ uvedla vědkyně.
Projekt potrvá ještě dva roky. Ve výsledné metodě podle Skoupé určitě nebude zahrnutá jenom jejich metoda týkající se změn v mikrostruktuře, ale budou tam i metody ostatních pracovišť. „Kolegové se věnují genetickým markerům a změnám v metabolismu. Právě kombinací různých metod by měla vzniknout ta výsledná metoda, která by se dala pro odhalení zneužívání anabolik využívat,“ vysvětlila odbornice.
