Článek
Gregor Johann Mendel zde prováděl pokusy s hrachem, při nichž objevil zákony dědičnosti, a položil tak základ nového vědního oboru - genetiky. Skleník za 38 milionů korun převážně ze skla a oceli vyrostl na půdorysu původního skleníku, kde v polovině 19. století Mendel pracoval. Návrh skleníku vytvořilo studio Chybík + Kristof. Sloužit bude jako polyfunkční objekt pro pořádání přednášek, školení či kulturních a společenských akcí.
„Opatství bylo za Mendelovy doby významným centrem kultury a vzdělanosti v Brně. Jsem rád, že se obnovený skleník může stát odkazem nejen bratra Gregora a jeho doby, ale i místem pro dialog vědy a víry,“ uvedl generální převor řádu augustiniánů Alejandro Moral.
„Johann G. Mendel, přestože v mládí trpěl značnou trémou, se stal oblíbeným středoškolským učitelem s vynikajícími pedagogickými dovednostmi. Jeho rozum osvícený vírou v Boha dokázal geniálně propojit svět matematiky a botaniky, a tak lidstvu přinést objev, který známe jako Mendelovy zákony dědičnosti. Schopnost jeho analytického myšlení je praktickým příkladem spojení vědy a víry,“ uvedl brněnský biskup Pavel Konzbul.
Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) míní, že skleník a areál opatství mají potenciál na zápis do seznamů UNESCO.
Zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu, tedy biostatistické metody. Většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského opatství na Starém Brně. Zde byl také vysvěcen na kněze a po smrti opata Nappa se sám stal opatem. Na zahradě opatství se zachoval i včelín, který Mendel nechal postavit. Od jeho narození letos uplynulo 200 let.
