Článek
Při sčítání před deseti lety bylo 28,7 procenta věřících, 28,9 procenta bez víry a 42,4 procenta informaci neuvedlo.
Největší skupina obyvatel v počtu téměř 496 tisíc, což je 41,4 procenta, je bez náboženské víry. „Věřící hlásící se k některé konkrétní církvi či náboženské společnosti představovali v počtu 230 tisíc celkem 19,3 procent populace a dalších 134 tisíc, což je 11,2 procenta, se označilo jako věřící, ale nehlásili se ke konkrétní církvi nebo náboženské společnosti,“ uvedl Karel Adam z Krajské pobočky Českého statistického úřadu v Brně. Dodal, že věřící tak v součtu tvoří 30,5 procenta, ať už se hlásí ke konkrétní církvi, či nikoliv. Nejvíce věřících se přihlásilo k Církvi římskokatolické.
Možnosti nevyjádřit se k otázce náboženství, protože odpověď nebyla povinná, využilo 336.800 obyvatel, což představuje 28 procent celkového počtu obyvatel kraje. Z hlediska členění odpovědí podle pohlaví byl mezi muži vyšší podíl bez náboženské víry oproti ženám. „U mužů byla vykázaná i vyšší neochota odpovídat na tuto otázku,“ poznamenal Adam.
Nejvyšší podíl věřících hlásících se k některé z církví byl na Hodonínsku a konkrétně v obci s rozšířenou působností Veselí nad Moravou. Nejvyšší podíl věřících nehlásících se ke konkrétní církvi byl v Brně, kde byl spolu s Mikulovem zároveň nejvyšší podíl lidí bez náboženské víry. Na Znojemsku byl zase nejvyšší podíl lidí, kteří na otázku ohledně víry neodpověděli.
