Článek
Obsahují běžné liturgické texty, které potřeboval každý středověký klášter, vynikají však mimořádnou kvalitou zpracování. Výstava je ojedinělou událostí, která se podle pořadatelů z Muzea města Brna nebude opakovat. Veřejnosti se otevře ve čtvrtek, potrvá do 20. srpna.
Klášter na Starém Brně letos slaví 700. let. Eliška Rejčka jej nechala vybudovat pro cisterciačky. Po zrušení ženského konventu císařem Josefem II. se šest rukopisů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do Rajhradského kláštera a jeden do Moravského zemského archivu. Brněnským muzejníkům se podařilo domluvit s vídeňskými kolegy zápůjčku.
„Podařilo se nám přesvědčit rakouskou stranu, že jsme schopni dodržet přísné parametry pro vystavení těchto rukopisných klenotů od června do srpna na hradě Špilberku,“ uvedl ředitel Zbyněk Šolc. V barokní kapli si tak návštěvníci prohlédnou čtyři vídeňské exempláře a tři jejich moravské protějšky.
Rukopisy byly ve středověku vysoce ceněnou a nákladnou komoditou. Ve skriptoriích vznikaly dlouhé měsíce, někdy i roky, zvláště pokud obsahovaly také pečlivé iluminace. O jak náročnou práci šlo, si mohou zájemci vyzkoušet 17. a 18. června při workshopu s praktickou ukázkou středověké kaligrafie.
Eliška Rejčka (1288 až 1335) byla dcerou polského krále a provdala se za Přemyslovce Václava II. Po jeho smrti si vzala Rudolfa Habsburského, který tak legitimoval nárok na český trůn. Vliv a postavení si uchovala i poté, co podruhé ovdověla. Žila pak v Brně jako partnerka šlechtice Jindřicha z Lipé.
Součástí výstavy je také výběr archeologických nálezů z cisterciáckého kláštera Owińska v Polsku, kde Eliška Rejčka trávila dětství. Jako připomínku pozdějších osudů starobrněnského kláštera si návštěvníci prohlédnou barokní kopii Palladia města Brna, tedy obrazu Madony svatotomské. Stala se symbolem a ozdobou baziliky Panny Marie po přesunu řádu augustiniánů od svatého Tomáše na Staré Brno.
