Článek
Radana Dungelová v rozhovoru uvedla, že zoologické zahrady po celém světě směřují ke společnému cíli, a to je fungovat jako plnohodnotné organizace, které se zabývají ochranou přírody, ochranou zvířat a také vzděláváním veřejnosti právě v těchto tématech. „A součástí je budování celé strategie toho, co zahrada ukazuje, v jakých podmínkách chová zvířata, co těm návštěvníkům říká a co nabízí. Rádi bychom, aby návštěvník, když odejde ze zahrady, tak aby u nás nejen prožil pohodový den, výlet, najedl se, ale aby odešel s tím, že zase trochu více rozumí přírodě a trochu více i chce, aby se chránila,“ řekla Dungelová.
Uvedla, že jejím cílem je zoologickou zahradu postupně přetavovat v takovou instituci, která tohle všechno dává. „Máme spoustu výběhů, které jsou v souladu s platnou legislativou, která určuje parametry chovů těchto zvířat. Ale za mne je legislativa to absolutní minimum, které se má plnit. Každý cítí, že to zvíře žije spokojeně, a každý vidí, když to zvíře spokojeně naopak nežije. A jestliže chcete lidem přinášet nějakou radost a poučení, tak potřebujete, aby ta zvířata měla dobré a důstojné podmínky pro svůj život také proto, že pak projevují svoje přirozené chování, na což lidé citlivě reagují,“ uvedla ředitelka.
Řekla, že když návštěvníci přijdou do Zoo Brno, uvidí ještě nějaké zastaralé expozice. A to není všechno. „Pro mne třeba jedna z konkrétních věcí, kterou si málokdo uvědomuje, je chovatelské zázemí. To jsou prostory, které návštěvník nevidí. Jde o zvířata, která nejsou v expozici, která musí být z nějakého důvodu na čas nebo i poměrně na dlouhou dobu z provozních nebo chovatelských důvodů z těch expozic oddělena. A ta zázemí nemáme na dobré úrovni. A myslím si, že když chcete zvířatům poskytovat dobré podmínky k životu, tak nejde jen o zvířata, která jsou vidět, ale měla by být v pohodě i ta zvířata, která vidět nejsou,“ míní Dungelová.
Uvedla, že je zastáncem trendu, že pokud zařízení není schopno poskytnout nějakému druhu skutečně dobré podmínky ke spokojenému životu, tak takový druh nemá chovat. „Chodí nám třeba dotazy návštěvníků, jestli chystáme výběh pro slony. Můžu zodpovědně říct, že Zoo Brno slony nikdy chovat nebude. Jednoduše proto, že tady pro ně nemáme dostatečné prostory,“ uvedla ředitelka. Když ale lidem zoo ukáže jiná zvířata v atraktivním, přirozeném prostředí, kde si hrají, honí se a jsou spokojená, tak si podle ní ani nevzpomenou na ta, která by jen stála nebo projevovala svůj stres stereotypním pohybem nebo obcházením hranice svého výběhu či klece.
Brněnská zoo podle ředitelky například nenabízí návštěvníkům příliš možností v zimním období. „Umím si například představit velkou průchozí tropickou expozici, která bude zhotovená s ohledem na nižší energetickou zátěž, s technologiemi k přírodě ohleduplnými,“ řekla ředitelka a dodala, že se těší, že návštěvníci nastavený směr rozvoje ocení a budou do zoo rádi chodit
Dungelová působila v zoo poslední čtyři roky jako vedoucí útvaru mezinárodní spolupráce. Účastnila se mezinárodních projektů a konferencí. V minulosti byla sedm let vedoucí rozvojového týmu Nadace Partnerství a dříve žila devět let v Brazílii a Venezuele jako manželka velvyslance ČR. Se svým současným manželem, malířem a přírodovědcem Janem Dungelem, cestují za pozorováním zvířat v jejich přirozeném prostředí a téma rozmanitosti života na Zemi popularizují formou knih, přednášek a filmových dokumentů.
