Článek
Investovalo 117 milionů korun z evropských zdrojů a státního rozpočtu. Pro veřejnost se budova v Kobližné ulici otevře v pátek.
Palác byl nepřístupný pět let, tedy déle, než se původně předpokládalo. Rostly ceny stavebních materiálů i prací, kvůli nově zjištěným problémům se částečně měnil projekt a bylo zapotřebí zajistit vyšší spolufinancování z ministerstva kultury. Zdržení přinesla také pandemie koronaviru. „Z home office se expozice připravují těžko,“ řekl ředitel muzea Jiří Mitáček.
Většinu peněz muzeum vynaložilo na tvorbu nových expozic. Stavební práce spočívaly zejména v sanaci zdiva, opravě elektroinstalace, vzduchotechniky nebo zabezpečení. Podařilo se také restaurovat barokní kapli Očištění Panny Marie s freskovou výmalbou z roku 1756 od Josefa Sterna a oltářní sochou Černé Madony z druhé poloviny 17. století.
„Výzkum, který spočíval i ve vyšetření počítačovým tomografem ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, odhalil, že v jejím jádru se nachází korpus mnohem starší, pozdně středověké sochy, pravděpodobně z konce 15. století,“ uvedl Mitáček.
Etnografická expozice dostala název Tradiční kultura na Moravě v zrcadle času. „Vybrat z více než 120.000 předmětů v depozitářích ty, které by reprezentovaly jednotlivé žánry hmotné a duchovní kultury, opravdu nebylo snadné,“ řekla autorka expozice Hana Dvořáková. K zajímavostem patří pluh, se kterým vyoral jednu brázdu panovník Josef II., nebo soubor novokřtěnecké keramiky. Kromě tradičních krojových kompletů je vystavena i pozdější móda inspirovaná tradicí.
„Návštěvníkovi je tradiční kultura představena originální formou symbolického prolínání cyklu lidského života od narození přes svatbu po dospělost s cykly přírodními. Cílem tohoto pojetí je vyprávět příběhy ze života venkovské komunity, příběhy všedních i svátečních dnů a inspirovat k hledání vlastních kořenů a identity,“ doplnila Dvořáková.
Expozici Loutkářské umění tvoří 590 loutek plus další předměty a je zaměřená hlavně na tradici kočovného a pozdějšího amatérského divadla na Moravě. „Nejstarší a nejvzácnější loutky ve sbírce MZM pocházejí z mirotické dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského asi z poloviny 19. století. Dochovaly se spolu s exkluzivním divadlem v kolekci loutkáře Františka Pflegra, dále v souborech rodin Doležalů a Kopeckých. K ojedinělým náleží také dvě generace marionet z inventáře divadel rodiny Flachsů,“ uvedl autor expozice Jaroslav Blecha.
