Článek
Dosud měl pouze jeden z roku 2005 a kvůli postupnému růstu počtu pacientů už museli radiologové pracovat ve směnném provozu i o víkendech, přesto byla čekací doba na vyšetření tři měsíce. Nyní se výrazně zvýší kapacita pro vyšetření. A jelikož jde o přístroj, který dokáže vytvořit silnější magnetické pole, bude zobrazení kvalitnější a bude možné lépe zobrazit detaily ve struktuře tkání. Vyšetření bude i kratší, řekl dnes na tiskové konferenci primář oddělení radiologie Jan Křístek.
Zatímco v roce 2006 MOÚ provedl zhruba 3000 vyšetření na magnetické rezonanci, loni už jich bylo přes 4000. Díky podpoře z evropských peněz postavil nové pracoviště. Přístroj stál 56 milionů korun, dotace činila 42 milionů „Tříteslový magnet umožňuje lepší kvalitu zobrazení,“ uvedl Křístek. Podle něj to znamená, že půjde rozpoznat lépe drobné onkologické nálezy na mozku, v míše, v nervových kořenech. „Na starší magnetické rezonanci takové nálezy vidět nejsou,“ řekl Křístek. Dále bude možné lépe rozpoznat nálezy na cévách, močovém měchýři a půjde lépe zachytit gynekologické problémy u mladých žen.
Křístek zmínil také prostatu, což je po nádorech prsu druhý nejčastěji postižený orgán (na třetím místě co do četnosti je karcinom plic). Díky nové magnetické rezonanci se má začít screeningem rakoviny prostaty. „Pro její zobrazování je dnes ve světě tříteslový magnet standardem,“ řekl Křístek. Přístroj je vybavený také umělou inteligencí a automaticky se přizpůsobuje anatomii a fyziologii daného pacienta, což dále přispívá ke kvalitě zobrazení.
Čím je kvalitnější diagnostika, tím lépe mohou lékaři pro každého pacienta zvolit vhodný léčebný postup. „Komplexní přístup v léčbě je provázen lepšími výsledky. U některých onemocnění převyšuje pětileté celkové přežití pacientů léčených v MOÚ průměrné přežití pacientů v ČR o pět až osm procent,“ uvedl náměstek pro léčebně preventivní péči Igor Kiss.
V MOÚ také poměrně nově používají robotický systém pro odběr vzorku tkáně z prostaty přímo v magnetickém poli. „Jde o metodu pro speciální případy, zejména malá ložiska v obtížně dostupných lokalizacích, nebo pro případy, kdy se jiným způsobem biopsií nedaří zachytit nádorovou tkáň, ale jsme přesvědčeni, že se o nádor jedná,“ vysvětlil radiolog Michal Standara.
Počet mužů s rakovinou prostaty se za posledních 20 let ztrojnásobil. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky jich v roce 2018 nově lékaři odhalili u téměř 8000 můžu a celkový počet těch, kteří se s ním léčili, nebo jej měli dříve, byl 66 000. Česká urologická společnost na svém webu loni uvedla, že v roce 2020 počet nově odhalených klesl na 6800 kvůli omezení zdravotní péče. Proto se očekává, že nyní budou lékaři odhalovat rakovinu v pozdějším stadiu. Ročně na tento druh rakovin umírá zhruba 1500 mužů.
