Článek
„Za poslední dva roky došlo ke zbrzdění kůrovcové kalamity. Jak se bude situace vyvíjet, zatím není jisté, bude záležet na dalším vývoji počasí. Obecně kůrovci prospívá teplé a suché počasí, jeho populace se pak rozvíjí dvojnásobně rychle ve srovnání s chladnějším počasím,“ řekl na lesnickém veletrhu Silva Regina v Brně Jan Téra z Lesnické akademie Trutnov.
Aktuální pokles teplot ale ještě letošní populaci kůrovce neovlivní, zatím ještě není aktivní. Pro další postup kalamity v lesích v Česku je podle Téry důležité i to, jak správci lesů zvládli zlikvidovat všechna ohniska kalamity a hlavně odstranit všechno nakažené dřevo z lesů. I tam, kde už kůrovec zničil velkou část porostu, je důležité zbylé smrky ochránit, aby byl dostatek osiva pro obnovu lesů.
Sadebního materiálu ve školkách je dostatek. „Lesní školky u nás mají dostatek sadbového materiálu pro obnovu kůrovcových holin. Jen v roce 2021 vyexpedovali lesní školkaři pro obnovu holin 210 milionů sazenic, což je téměř dvojnásobek běžného množství před kalamitou,“ Téra.
Při obnově lesů je pak potřeba pamatovat na druhovou pestrost. Zásadou je mít v porostu alespoň čtyři druhy dřevin. Pokud by se v budoucnu vyskytla situace podobná kůrovcové kalamitě, která jeden druh zničí, nebude katastrofa tak rozsáhlá. „Zároveň je třeba lesy osazovat takovými dřevinami, které na konkrétním místě dřív přirozeně rostly. Smrky lze úspěšně pěstovat od pátého vegetačního stupně výše, to odpovídá podhorským podmínkám. V nižších polohách je dobré smrk nahradit jinými jehličnany, například modříny, na určitých stanovištích jedlemi, ale i dalšími druhy, jako je třeba douglaska tisolistá,“ řekl Téra.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Nyní je podle lesníků s výjimkou severních Čech na ústupu nebo již odezněla.
