Článek
Podle nového generálního ředitele Veletrhů Brno Tomáše Moravce tak musejí být organizátoři mnohem flexibilnější a zkrátit přípravné lhůty. A také si zvyknout na to, že dlouhodobě klesne počet návštěvníků a vystavovatelů.
Moravec do funkce nastoupil od 1. prosince. A musí se potýkat ještě s horší krizí než jeho předchůdce Jiří Kuliš, který strávil v čele městské společnosti 12 let a nastupoval v době ekonomické krize. Veletrhy mají za sebou rok a půl, kdy se nemohly konat žádné akce. Ani letošní podzim neznamenal návrat k normálu, i když se některé výstavní akce konat mohly a uskutečnil se i Mezinárodní strojírenský veletrh, ovšem bez větší zahraniční účasti pouze v pěti pavilonech.
„Je potřeba se s tím vyrovnat a stavět ne na kvantitativních, ale na kvalitativních parametrech. Na podzim byla návštěvnost poloviční, což se těžko prodává jako úspěch. Ale když jsme se ptali vystavovatelů, tak byli spokojení. Říkali, že přišli ti správní návštěvníci, které současná omezení neodradila, a veletrh jim něco dal,“ popsal čerstvé zkušenosti Moravec, který už ve firmě působí od roku 1999 a naposledy byl obchodním ředitelem.
Doufá, že už se firma ocitla na dně a teď se z něj pomalu zvedá. „Na podzim jsme zaznamenali příjemný náběh, atmosféra byla úžasná a lidé se chtěli potkávat. Pak přišla zas taková blbá nálada plná obav. Samozřejmě by bylo potřeba, aby se vnější podmínky stabilizovaly a naučili jsme se s covidem žít, veletrhy se mohly konat a aby se naše životy neřídily podle křivky nemoci,“ řekl Moravec. Každopádně po loňském a letošním ztrátovém roce, které přežila firma díky státním podporám a podpoře města jako majitele, už vedení plánuje pro příští rok ziskový rozpočet.
„Zisk asi nebude velký, ale ve ztrátě už být nechceme,“ řekl Moravec. Firma má za sebou i výrazné snížení počtu zaměstnanců. Z 300 před covidem jich zbylo současných 200. Počet nyní odpovídá velikosti jak uskutečněných, tak plánovaných veletrhů. Postavit například strojírenský veletrh v rozsahu roku 2019 by ani nebylo možné, protože řada firem, které stavěly expozice, se přeorientovala na jiné zakázky. „Některé už se nechtějí k výstavařině vůbec vracet a některé mají kapacity zatím plné,“ uvedl Moravec.
Budoucnost veletrhů vidí v hybridním modelu - lidé se budou i nadále potkávat na výstavišti, ale některé firmy či lidé nebudou moct přijet, přestože by chtěli nebo by organizátoři chtěli je. „Digitalizace a virtualizace by měla veletrhy obohatit. Už není problém, aby nějaký spíkr mluvil k reálnému publiku dvě hodiny z obrazovky. Veletrhy by souběžně mohly běžet jak v reálu, tak na digitální platformě, aby se mohli zúčastnit i ti, kteří nemohou přijet,“ nastínil budoucnost Moravec. Veletrhy Brno už si během pandemie zkusily veletrh Urbis, který se uskutečnil celý ve virtuálním prostředí. „Generace Y a Z už něco takového očekávají, do digitálního světa se narodily a je pro ně přirozený,“ uvedl Moravec.
Je podle něj také zřejmé, že některé ze současných akcí jsou v sestupné fázi a mají hvězdné roky za sebou. „Potřebujeme nová témata, o to jsme se snažili vždy. Teď chystáme s výraznou podporou města veletrh zaměřený na mobilitu. V roce 2013 jsme pořádali všeobecný dopravní veletrh Eurotrans, úspěšný nebyl. Ale situace v dopravě a mobilitě se od té doby neskutečně změnila,“ zmínil Moravec obrovský rozmach elektromobility, kterou reprezentují elektroauta či elektroběžky, ale také řada aplikací a chytrých řešení pro zjednodušení cestování.
„Chystáme také projekt Truckshow a setkání lidí kolem trucků. Je potřeba si uvědomit, že u veletrhů už není tak silná byznysová rovina jako v 90. letech. Důležitější se stává společenská rovina a setkání lidí z oboru. Chtěl bych zaset semínka nových akcí, které budou za dva tři roky přinášet zisk,“ dodal Moravec.
