Článek
ARO sídlí ve více než 70 let starém pavilonu a na oddělení se neuskutečnily žádné větší úpravy. Většinu nákladů pokryje dotace z Evropské unie. Práce by měly být hotové koncem příštího roku. Po dobu rekonstrukce bude oddělení ARO v jiných prostorách nemocnice.
Dotace pokryje 120 milionů korun, dalších 14,5 milionu dá kraj jako zřizovatel. Stavba stojí přes 83 milionů, za dalších 45 milionů je zdravotnická technika a vybavení a další miliony stojí inženýrská činnost a projekty. „ARO bylo otevřeno v roce 1969 a bylo prvním samostatným pracovištěm ARO v regionu. Od roku 1993 je provoz situován v lůžkových křídlech budovy chirurgického pavilonu, který byl postaven v roce 1947. Prozatím nedošlo na ARO k žádným větším stavebním úpravám a rekonstrukcím,“ uvedla Veronika Neničková, která je pověřená vedením kyjovské nemocnice. Kraj nyní hledá nového ředitele.
Podle radního pro zdravotnictví Jiřího Kasaly (ODS) je ARO v Kyjově jedním z klíčových oddělení, a proto bylo nutné přistoupit k investici. Oddělení čeká nejen rekonstrukce, ale i přístavba k budově C. Zrekonstruovaná i přistavěná část dostane nové přístrojové i interiérové vybavení. Ze šesti na sedm se rozšíří počet lůžek. „ARO bude navazovat na operační sály a odpadne tím složitý a dlouhý převoz pacienta na oddělení. Provoz oddělení ARO bude přímo propojen přes filtr na diagnostickou složku, konkrétně nejčastěji používané CT pracoviště,“ upřesnil provozně technický náměstek nemocnice Bronislav Klečka. Starosta Kyjova František Lukl (Sedmadacítka nezávislých) připomněl, že kraj v posledních letech do Kyjova investuje. „Kyjovská nemocnice je páteřní nemocnicí kraje a zaslouží si, aby tady vyrostlo nejen nové ARO, ale i následně gynekologicko-porodnický areál,“ řekl Lukl, který je vedle starosty Kyjova i hejtmanovým náměstkem.
Nemocnice Kyjov má asi 1100 zaměstnanců a funguje jako spádová pro zhruba 150.000 lidí. Je jednou z devíti nemocnic zřizovaných krajem. Další jsou v Hodoníně, Vyškově, Znojmě, Břeclavi, Ivančicích, Letovicích, Tišnově a Hustopečích.
