Článek
Zároveň by to město posunulo k uhlíkové neutralitě, které by mělo být dosaženo nejpozději do roku 2050. Nové investice spočívají v instalaci technologií, které dokážou zpracovávat odpad tak, aby se z něj dalo v obrovském měřítku vyrábět teplo i elektřina, aby se elektřina mohla skladovat a v případě poptávky distribuovat do sítě, řekl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). „Většina technologií by měla být postavená v nejbližších pěti letech,“ řekl Hladík. Očekává, že by společnost měla získat dotace ve výši 50 až 80 procent a v takovém případě by se měla ekonomická návratnost počítat nejvýše na 15 let.
„Zatímco slýcháme od politiků řeči o tom, že Green Deal je drahý a nereálný, tak my ho cítíme jako obrovskou příležitost, jak Brno posunout kupředu,“ řekl předseda představenstva SAKO Filip Leder (KDU-ČSL). Brňané už by tak na konci dekády nemuseli spoléhat na velké dodavatele elektřiny a na dodavatele plynu, z něhož se zatím v Brně vyrábějí dvě třetiny tepla. „Díky tomu můžeme získat pro Brňany jistotu dodávek a stabilitu cen,“ dodal Hladík.
Zhruba polovina plánované investice půjde na postupnou montáž solárních panelů na střechy brněnských budov. Za další peníze vznikne v areálu firmy úložiště elektřiny, a to jak bateriové, tak vodíkové, bude potřeba tedy instalovat zařízení pro výrobu vodíku. Další technologií je elektrodový kotel. „Lze si ho představit jako obří varnou konvici, ve které bude voda. Když bude energie nadbytek, tak se zapne, vodu ohřeje a poté bude moct směřovat do brněnských domácností jako zdroj tepla, nebo z ní půjde znovu vyrobit elektřina,“ popsal Hladík.
V kompostárně v Černovicích vznikne také biometanová stanice, která bude zpracovávat bioodpad z domácností či školních kuchyní. Vyrobený bioplyn může poslouží jako palivo do městských autobusů, nebo z něj bude opět možné vyrábět elektřinu. „Všechno směřuje k tomu, abychom využili maximum odpadu a žádnou energii nevypustili jen tak do vzduchu. Na elektřinu, na plyn a na biometan mohou jezdit městské autobusy i kuka vozy, které svážejí odpad,“ popsal Hladík princip ideje, jak nakládat s odpady, snížit uhlíkovou stopu a učinit Brno nezávislé na vnějších zdrojích energie.
Součástí investice bude i agregační blok, který bude řídit distribuci a spotřebu energií, a také elektrický generátor, který umožní v případě black-outu start výrobní technologie SAKO Brno tzv. ze tmy za použití výhradně obnovitelných zdrojů. „Díky tomu bude i v případě black-outu zajištěna dodávka energie pro kritickou infrastrukturu,“ uvedl Hladík.
