Článek
„Vnímají také dlouhověkost lesa, protože většina zasazených stromků svoje zakladatele přežije,“ uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.
Univerzitní lesy se rozprostírají na sever od Brna až k Blansku a díky druhové pestrosti odolávají dopadům klimatické změny lépe než smrkové monokultury. Přesto v nich lesníci musí dělat zásahy, které řada lidí nechápala. Proto se lesníci rozhodli více zapojit obyvatele okolních obcí. „Ti pak chápou funkce lesa, náročnost pěstebních činností a přírody si ve výsledku více váží,“ řekl ředitel školního lesního podniku Tomáš Vrška.
Čím dál populárnější a vyhledávanější je program Náš pestrý les. Zapojilo se několik škol, skupina obyvatel Útěchova nebo firma se svými zaměstnanci. „Po přidělení kousku lesa o rozloze cca 0,2 hektaru si jej zájemci vyčistí od klestu, postaví si oplocenku kvůli ochraně proti zvěři. Následně proběhne většinou na podzim vlastní výsadba, v létě dalšího roku lidé odstraní buřeň ošlapáváním nebo vystřihováním,“ uvedla lesní pedagožka Petra Packová. Buřeň je lesní plevel, který roste na holinách a půdách určených k zalesnění, jde například o trávy či kopřivy.
Na místo se lidé vrací asi sedm let, až do do takzvaného zajištění kultury, což je stav, kdy mladé stromky odrostou vlivu buřeně a zvěře. „Od té chvíle jsou lidé se svým lesem navždy spjati, neboť průměrný věk lesa 100 let přesáhne je i jejich potomky,“ popsala Packová.
Druhým projektem je patronát studánek a památníků takzvaného Lesnického Slavína. Hlásí se firmy, rodiny, přátelé nebo senioři, kteří si místo pamatují z dětství. Odklízejí listí a větve, sbírají odpadky. Firmy mohou upravit celý palouk, nádrž pod studánkou nebo spolufinancovat obnovu studánky tam, kde se voda kvůli suchu ztratila.
„Studánek máme několik desítek a jejich údržba je velmi náročná, proto jsme rádi za jakoukoliv pomoc,“ doplnila Packová.
