Článek
MHD je v severojižním směru již řadu let přetížená a ve špičce už nelze přidávat spoje, dopravní podnik pouze zvyšuje kapacitu souprav na tramvajových linkách 1 a 12. Magistrát města Brna nyní bude vybírat z deseti variant, přičemž výsledkem má být preference jedné z nich, tedy definitivní určení trasy a dopravního prostředku. Jasno by mělo být v první polovině příštího roku.
Studie proveditelnosti již také počítá s tím, že se bude přesouvat hlavní vlakové nádraží směrem na jih do míst dnešního dolního. Brno původně chtělo, aby do něj byla zaústěna trať od Chrlic do podzemí a mohla být zárodkem diametru, vláda však vybrala variantu bez podzemní stanice se zaústěním do kolejiště na povrchu. Aktuální předpoklad zahájení přesunu je rok 2028.
„Máme za sebou velmi složitou fázi analýz, průzkumu dopravního chování obyvatel brněnské aglomerace a dopravního modelování. Po projednání velkého množství variant tras byl představen předvýběr jednotlivých variant,“ řekl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL). Nyní se bude deset variant analyzovat detailněji z ekonomického pohledu, navýšení počtu cestujících či geologických podmínek.
Zatím není rozhodnuto o tom, jaký dopravní prostředek bude v Brně pod zemí jezdit. Výhodou vlaku je například možnost obsloužit okolí Brna bez nutnosti přestupů a ulehčilo by se povrchovým spojům MHD. Výhodou tramvaje by byla návaznost na již existující kolejovou síť. Chvátal však zmínil i možnost kombinovaného provozu vlaků a tramvají. Díky tomu by vzniklo dobré napojení z hustě obydlených sídlišť na okraji Brna, jimiž jsou Líšeň, Bystrc a Bohunice se Starým Lískovcem do centra města a zároveň by bylo možné napojit vlakem do centra města Tišnovsko a Břeclavsko. „Do budoucna by to mohlo být řešením kolabující dopravy ve městě i v celé aglomeraci,“ řekl Chvátal.
Z analýz také vyplynulo, že pro velikost Brna je lepší přímé spojení, i když trvá o něco déle než spojení s přestupem. Lidé ho totiž preferují. Studie také předpokládá, že v důležitých přestupních uzlech se budou stavět parkoviště P+R, aby lidé jedoucí do Brna nezajížděli autem až do města.
O osudu brněnské podzemní dráhy nerozhoduje jen město, ale řídicí výbor složený ze zástupců Brna, ministerstva dopravy, Správy železnic, Jihomoravského kraje a Státního fondu dopravní infrastruktury.
