Článek
Bodovalo v oblasti otevřenost samosprávy, radniční periodika a whistleblowing neboli ochrana oznamovatelů. Největší mezery spolek vnímá u veřejných zakázek. „Firmy v Brně se o ně tolik nehlásí, jedním z důvodů může být i pochroumaná důvěryhodnost Brna jako zadavatele,“ řekl ČTK právník spolku Marek Zelenka. Průměrný počet uchazečů se pohybuje kolem pěti, jak vyplývá z vyjádření brněnského magistrátu pro ČTK.
V oblasti veřejných zakázek zařadil spolek Brno spolu s dalšími městy na 43. až 55. příčku. „Na to, kolik je v Brně a okolí firem, může být s podivem, že nemají moc zájem hlásit se o veřejné zakázky. Výsledek může být zpětnou vazbou pro zakázkový odbor a příslušné náměstky, že je potřeba dělat pro firmy i něco navíc, aby se jim usnadnila cesta k zakázce,“ míní Zelenka. Důvěryhodnost Brna jako zadavatele mohl podle něj v předchozích letech pochroumat zájem policie o zakázky městských částí.
Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek uvedl, že je třeba brát v potaz počet a objem zakázek, kterých je ve městě velikosti Brna mnohem více než v menší obci. „Samotná náročnost při realizaci, ale i potřeba zajištění kvality prací, přinášejí zvýšené požadavky na zkušenost či velikost firmy. To s sebou samozřejmě přináší i fakt, že se do některých zadávacích řízení přihlásí méně uchazečů. Situace, kdy se nepřihlásí nikdo, jsou však téměř výjimečné,“ sdělil.
Na prvním místě žebříčku se Brno společně s Prahou, Uherským Hradištěm a Uherským Brodem umístilo v kategorii whistleblowing, kde spolek zkoumal transparentnost k zaměstnancům města, kteří mají podezření na nekalé jednání. Brněnský magistrát získal body za možnost oznámení v šifrované aplikaci, která umožňuje anonymní a bezpečnou komunikaci. Zároveň školí vlastní zaměstnance v tématu whistleblowingu, což dělá necelá pětina měst. Mimo hodnocení avšak za velmi pozitivní považují analytici nabídku psychologických konzultací pro oznamovatele.
Sedmé místo Brno obsadilo v kategorii otevřenost samosprávy. Spolek vyzdvihl, že se lidé včas dozvědí o programu zastupitelstva, mohou nahlédnout do podkladů pro jednání i dohledat, jak kdo hlasoval. Největší prostor ke zlepšení vnímá v transparentním informování veřejnosti o činnosti komisí a výborů.
V oblasti radničních periodik získalo Brno body například za to, že má ustanovená závazná pravidla pro vydávání periodika a má zřízenou redakční radu. „U rady hodnotíme, jak velké procento opozice je v ní zastoupeno. V případě Brna je to 20 procent, a to není příliš vysoké číslo. Přítomnost osobností nominovaných opozicí v redakční radě totiž přináší přirozenou cestou zapojení alternativních názorů a posiluje garanci vyváženosti obsahu,“ doplnila místopředsedkyně spolku Marie Krutišová. Podle ní je v Metropolitanu průměrně věnováno kolem tří procent plochy pro alternativní či kritické názory.
Členy redakční rady jmenuje a odvolává rada města. Tvoří ji nominanti volebních klubů členů zastupitelstva a zaměstnanci magistrátu. „Složení politické části redakční rady vždy odpovídá složení zastupitelstva. V každém čísle je rubrika názory, která poskytuje stejný prostor všem členům zastupitelstva. Téma si každý klub zvolí dle vlastního uvážení. Příspěvky se však musí týkat řešení aktuálních problémů ve městě. Prostor je vždy stejný a je k dispozici v každém vydání,“ sdělil Poňuchálek.
Spolek také pochybuje o tom, zda je ve městě velikosti Brna vůbec třeba radnicí financované a vydávané periodikum. Podle magistrátu poslední výzkum veřejného mínění z roku 2013 ukazuje, že 35,4 procenta respondentů pravidelně nebo často získává informace o dění v Brně z Metropolitanu. Aktuálně stojí vydání na jeden rok šest milionů korun bez daně.
