Článek
Pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku, který sonda využije. Informovali o tom zástupci Akademie věd ČR. Nyní odborníci z ústavu pracují na testech dalších materiálů pro jiné mise Evropské kosmické agentury (ESA). Sonda Juice se má do kosmu vydat v roce 2023.
Podle vědců je v kosmu tepelná regulace sond velmi závislá na schopnosti povrchu při dané teplotě absorbovat tepelné záření. Právě souprava testovaná vědci z Brna bude použita jako součást tepelné regulace sondy. Tým změřil takzvanou totální hemisférickou emisivitu, v teplotním rozsahu minus 258 stupňů Celsia (°C) až plus 27 °C, povlaků s různými tloušťkami. K tomu posloužili kryogenní aparaturu vyvinutou v Ústavu přístrojové techniky.
Vědec Jiří Frolec ČTK za tým napsal, že přístroj byl představen v roce 2023. „Naše aparatura umí měřit přenos tepla zářením a to v širokém teplotním rozsahu od asi minus 260 °C až do plus 40 °C. Srdcem aparatury je válcová měřící komora, kde jsou ve vakuu umístěny rovnoběžně dva disky, mezi nimiž je malá mezera. Jeden je ze zkoumaného materiálu a druhým je náš definovaný referenční povrch. Jeden z disků vyhříváme na určenou teplotu, což způsobí i bezkontaktní ohřev druhého, studenějšího, disku a to právě prostřednictvím energie přenesené tepelným zářením - stejným principem Slunce ohřívá Zemi,“ popsal princip přístroje odborník. „Ze změřených parametrů pak můžeme vypočítat tzv. emisivitu či absorptivitu vzorku, tj. míru schopnosti vyzařovat (pohlcovat) tepelné záření,“ dodal.
Ohledně pokračující spolupráce s ESA Frolec napsal, že testují další sérii vzorků materiálů užívaných v kosmu, jejichž konkrétní určení neznají. „Souběžně s uvedenými testy nyní také hledáme způsob realizace unikátního měření napodobeniny měsíční ‚půdy‘ ulpěné na definovaném povrchu,“ poznamenal vědec. „Tuto imitaci měsíčního materiálu používá ESA ve svých laboratořích pro různé zkoušky, kdy je zapotřebí simulovat vliv měsíčního prostředí. Pro ESA je důležité zjistit, jak může být pohlcování tepla původně čistým odrazivým povrchem ovlivněno jeho zaprášením,“ doplnil vědec.
Mise Juice (JUpiter ICy moons Explorer) má studovat Jupiter a jeho tři největší měsíce - Ganymed, Callisto a Europu. Zkoumat bude mimo jiné strukturu Jupiterových měsíců, jejich podpovrchové oceánské proudy nebo bude ověřovat teorie o magnetosferických procesech v okolí Jupitera, největší planety sluneční soustavy. Už dříve se do přípravy mise Juice zapojili například vědci z Astronomického ústavu AV, kteří sestrojili prototyp speciálního napájejícího zdroje nebo odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV. Ti pracovali na zařízení pro výzkum radiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru.
