Článek
Archeologové postupně území zkoumají od roku 2019, kdy výstavba průmyslové zóny začala, při současném průzkumu našli šest hrobů, řekl ČTK vedoucí výzkumu David Parma.
„Celkem se podařilo vyzvednout více než desítku keramických nádob, které obsahovaly milodary určené zemřelému, tedy nejspíše jídlo a pití, a ve dvou případech také kolekci kamenných nástrojů – štípaných čepelí, broušených seker i sekeromlatů s primární funkcí zbraně. Dvojice největších hrobů je pozoruhodná shodnými rozměry, prakticky stejnou skladbou milodarů, a dokonce i jejich stejným detailním prostorovým rozložením,“ uvedl Parma.
V obou hrobech byli uloženy ostatky mužů, a to do skrčené polohy na pravý bok. Shoda obou hrobů je podle archeologů velmi nápadná. „K jejich pohřbu snad mohlo dojít v malém časovém odstupu, nebo je mohla pohřbívala stejná osoba. Poměrně dobře dochované kosterní pozůstatky patrně umožní v budoucnu jasně odpovědět na otázku případných příbuzenských vztahů pomocí analýzy staré DNA,“ dodal archeolog.
Odborníci očekávají, že další části pohřebiště odkryjí i na navazujících parcelách. Dosavadní nálezy ukazují, že ostatky zemřelých nebyly ukládány do malého speciálně vyčleněného prostoru, ale byly široce rozptýleny na ploše i desítek hektarů. Archeologové předpokládají, že hroby byly označovány hliněnými mohylovými náspy, které se ojediněle zachovaly díky překrytí další mohylou na blízké Žuráni.
Ač se průzkum uskutečnil přímo v ploše slavkovského bojiště, tentokrát neodhalil žádné nálezy spojené přímo se slavnou bitvou tří císařů.
Nalezené předměty nyní čeká zpracování v laboratoři, poté by se mohly stát součástí sbírek Muzea Brněnska.