Článek
V tiskové zprávě o nálezu informovala Pavla Růžičková z Archeologického ústavu Akademie věd. Uvedla, že mimořádná kvalita kosterních pozůstatků přispěje k bližšímu poznání genetické skladby langobardské populace, jejího zdravotního stavu nebo stravovacích zvyklostí.
Hrob se nacházel v katastru zaniklé obce Mušov. Mladý bojovník byl pohřbený se svými dvěma psy, kopím a koňským udidlem. „Hrob se vyznačuje mimořádně kvalitně dochovanými kosterními pozůstatky zemřelého. To je pro stěhování národů vzácností, neboť se hroby v této historické éře systematicky vykrádaly. Většinou přitom docházelo nejen ke ztrátě předmětů původně vložených se zemřelým do hrobu, ale také ke značnému poškození kostry,“ řekla Růžičková.
Podle ní právě to často znemožňuje i odborné antropologické a přírodovědné zkoumání, které je nezbytnou součástí moderního interdisciplinárního pojetí archeologického výzkumu. „Výzkumy pohřebišť z období stěhování národů přispějí k bližšímu pochopení jevů, jako jsou migrace obyvatelstva, vztah člověka ke krajině a přírodnímu prostředí či projevy sociálních rozdílů, které intenzivně zajímají i dnešní společnost v celé Evropě,“ uvedla Zuzana Loskotová, specialistka ústavu na tuto historickou etapu.
Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, ve 4. a 5. století táhli přes Čechy a Moravu do rakouského Podunají. V 6. století vytlačili z jižní Moravy východogermánský kmen Herulů.
Objev přinesl dlouholetý archeologický výzkum pohřebiště z doby stěhování národů na jižním břehu Novomlýnských nádrží pod Pavlovskými vrchy. Průzkum letos pokračuje od počátku května. Projekt se zaměřuje na bližší poznání pohřebišť, na nichž byli v časovém úseku 5. a 6. století našeho letopočtu na jihu Moravy pochovaní příslušníci různých germánských kmenů včetně Langobardů. Na pohřebišti archeologové zjistili například pomocí fotografií z letadla nebo geofyzikálním průzkumem asi 250 hrobů. Podle ústavu je místo kvůli tomu největším pohřebištěm Langobardů na našem území. Zatím bylo prozkoumáno 76 hrobů.
