Článek
„Jedná se o události, které bychom si měli neustále připomínat. Uvědomujeme si, že například v souvislosti s heydrichiádou bude vzhledem k 80. výročí všude po republice hodně akcí. Ale domníváme se, že to aspoň výrazněji dá vzpomenout na tyto momenty,“ řekla jedna z kurátorek výstavy Jitka Vandrovcová z táborského Husitského muzea.
S přítomností říšského protektora Reinharda Heydricha na území válečného protektorátu bezprostředně souvisí také osud Židů. Heydrich byl spolutvůrcem takzvaného konečného řešení židovské otázky a stál také za zřízením židovského ghetta v Terezíně v listopadu 1941 nebo za uzavřením synagog a židovských modliteben, které byly centrem protinacistického odporu.
Výstava podle Vandrovcové reflektuje židovskou otázku v širším rozsahu od vzniku Československé republiky přes období druhé republiky po okupaci. Expozice představuje Židovskou náboženskou obec v Táboře a osudy 193 lidí židovského původu, kteří žili v Táboře.
Výstava připomíná i další smutnou událost. „Tábor byl jedním z devíti míst na území tehdejší protektorátu, kde se v období stanného práva vyhlášeném po atentátu na Heydricha vykonávaly popravy,“ uvedla Vandrovcová. V bývalé vojenské malorážkové střelnici za kasárenskými zdmi bylo popraveno 156 lidí, z nichž bylo 20 žen a 136 mužů. „Další nejbližší popraviště byly v Praze a v Klatovech,“ řekla.
Fotografie na výstavě pocházejí ze sbírek Husitského muzea v Táboře, Vojenského historického ústavu, Státního okresního archivu Tábor a Vojenského ústředního archivu - Vojenského historického archivu. Osm panelů je věnováno událostem spojených s heydrichiádou a osm panelů pak autoři věnovali Židům ve městě a jejich válečným transportům do vyhlazovacích táborů.
