Článek
Je to jeden z výsledků několikaletého česko-rakouského projektu zaměřeného na podporu životního prostředí pro tohoto ohroženého sladkovodního mlže, který má přispět k obnově přestárlé populace perlorodek na pomezí obou sousedních států. Jeho součástí byly také úpravy v povodí řeky Malše, aby se v něm perlorodkám lépe dařilo. ČTK to dnes oznámili zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Lastura perlorodky připomíná tvarem a velikostí škebli rybničnou, ale na rozdíl od ní je celá černá a vyskytuje se pouze v tekoucích vodách. V České republice nyní žije asi 10.000 perlorodek, jen zlomek počtu ze začátku 20. století, a to v povodí Blanice, Malše či Horní Vltavy. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je tento mlž jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Pro perlorodku jsou kritické především první roky života. Důležitý je také výskyt pstruha, který poskytuje ve svých žábrách prostředí pro její larvy.
„Do řeky jsme dnes vypustili dvě stovky drobných perlorodek, zhruba 850 dalších přijde na řadu později. Pokud se vše podaří, stráví zhruba pět až deset let zahrabány v povrchové vrstvě dna a teprve později se uchytí na jeho povrchu. Postupně se jim vyvine filtrační aparát, kterým zachycují drobné částečky potravy z vody,“ uvedla koordinátorka záchranného programu Kateřina Římalová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Pro další osud perlorodek je podle ní klíčové šetrné hospodaření v celém povodí.
„Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let. Díky tomu se některé její populace zachovaly až dodnes, přestože několik desítek let nedochází k jejich úspěšnému rozmnožování. Ochranu perlorodky komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus,“ vysvětlil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. Mladí jedinci nedokáží přežít první roky života v poškozeném prostředí českých řek. „Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat,“ dodal Pelc.
Záchranné programy pomáhají v české krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů. „Nyní jich máme již třináct a chystáme další. Díky nim se podařilo zachránit pro naši přírodu hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty užovek stromových. Prospívají ale i jiným druhům. Často totiž spočívají v podpoře šetrného hospodaření, které zlepšuje podmínky i pro jiné rostliny a živočichy. V případě perlorodky jsou to třeba vranka obecná či mihule potoční,“ uvedl Pelc.
