Článek
Jeden ze dvou nejnovějších stupňů Vltavské kaskády teď dokáže bezpečně pojmout až povodeň, která přichází jednou za 10 000 let. Zvládl by i velkou vodu z roku 2002. Bezpečnostní přelivy mají větší kapacitu a upravená je plavební komora pro převádění povodňových průtoků. ČTK to řekli zástupci Povodí Vltavy a firmy Metrostav, která práce zajišťovala.
Cílem bylo zvýšit kapacitu dvou polí bezpečnostního přelivu a upravit plavební komoru „Rekonstrukce vodní nádrže Hněvkovice byla jedinečná právě v tom, že kromě bezpečnostních přelivů jsme využili ke zvýšení bezpečnostní kapacity i plavební komoru jako objekt pro převod povodňových průtoků. V nelehké covidové a pocovidové době se nám podařilo dokončit hned několik významných vodních staveb po celé republice,“ sdělil Jan Prokeš ze společnosti Metrostav.
Stavba začala v květnu 2020. Veškeré práce na plavební komoře se mohly dělat jen mimo plavební sezonu. Letos v prosinci skončily, stavba je zkolaudovaná. Podle Povodí Vltavy to byla strategická investice na vltavské kaskádě. „Vodní dílo je nyní připravené bezpečně vzdorovat až desetitisícileté povodni a ochránit tak území pod přehradou a zejména celou vltavskou kaskádu před účinky extrémní povodně,“ sdělil ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Práce stály 255,6 milionu bez DPH, z toho 235 milionů bylo z Národního plánu obnovy.
Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v 80. letech 20. století pro potřeby jaderné elektrárny Temelín jako zásobárna chladicí vody. Dnes tvoří společně s vodním dílem Kořensko dva nejnovější stupně Vltavské kaskády. Součástí díla je betonová hráz, plavební komora a vodní elektrárna.
Za polovinou je zároveň modernizace vodních elektráren na Vltavě. Obnovu generátorů za sebou mají elektrárny Lipno, Hněvkovice, Kamýk, Vrané a nejnověji na Slapech. Průměrná účinnost těchto elektráren se tak zvýšila až o pět procent. Práce dosud vyšly na 1,5 miliardy korun, informovala ve středu společnost ČEZ, která vodní elektrárny provozuje.
