Článek
Dílo prvního milevského opata Gerlacha (počeštěně Jarlocha) se dochovalo v jediném středověkém rukopisu, který do Písku půjčí Královská kanonie premonstrátů na pražském Strahově. Kronika známá také jako Milevský letopis patří k důležitým pramenům pro poznání českých dějin poslední třetiny 12. století. Vyplývá to z tiskové zprávy muzea. Na výstavě bude zákaz focení a natáčení. Otevřeno bude denně od 09:00 do 17:00.
Letopis obsahuje také opisy dalších děl. Dílo psané v latině tvoří z větší části oslavný životopis Jarlochova dobrodince a učitele, želivského premonstrátského opata Gotšalka. Kronika popisuje události let 1167 až 1198, Jarloch byl dobře informovaný a u některých událostí sám byl.
„Pokud ovšem doufáme, že se dočteme o událostech z jihočeského prostoru, kde byl text sepisován, budeme zklamáni. Platí to dokonce i o Jarlochově působišti - milevském klášteře, o němž nezazní než důležitá zpráva o požáru roku 1190 a o počátku opatova působení v jeho čele roku 1187,“ uvedl historik středověkých dějin píseckého muzea Jan Adámek.
Samotný text kroniky psal někdo z milevských premonstrátů, kterého tím Jarloch pověřil. Opat pak udělal na řadě míst poměrně podrobné přípisy, jak řekl ČTK Adámek. Milevský opat Jarloch je tak jediným českým středověkým kronikářem, jehož rukopis je znám. Po stranách kodexu Jarloch třeba připsal: „V roce, kdy se to stalo, tedy 1187 od vtělení Páně, jsem já, Jarloch, přijal toto místo do správy a titul opata a v něm až dodnes pracuji v mnoha protivenstvích a skoro bez úspěchů v očekávání Božího milosrdenství.“
Zajímavé podle Adámka také je, že rukopis končí uprostřed slova. Stalo se tak proto, že závěrečné listy vyříznul lazebník, který cenný rukopis uchovával.
Kronika patří Královské kanonii premonstrátů na Strahově, která dílo uchovává. Muzeum tímto počinem navazuje na sérii krátkodobých výstav z minulých let. V Písku mohli lidé vidět Nobelovu cenu akademika Jaroslava Heyrovského, sošku Oscara z majetku režiséra Jiřího Menzela, československou vlajku, kterou měl s sebou americký astronaut na Měsíci, nebo kopii největšího rukopisu světa Codexu Gigas známého jako Ďáblova bible.
Zřizovatelem Prácheňského muzea je Jihočeský kraj, letošní provozní příspěvek je 26,3 milionu korun. Loni navštívilo muzeum 19.350 lidí, meziročně téměř o 5000 víc. Bylo to ale zhruba o 10 000 návštěvníků méně než v posledních letech před pandemií koronaviru, vyplývá z výroční zprávy muzea.
