Článek
ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Roklanská chata se nachází v takzvané přírodní zóně, což jsou území s nejvyšším stupněm ochrany.
„Betonová část chaty je ve špatném stavu a dřevěná zase zasažena dřevomorkou. Čekáme na povolení stavebního úřadu k demolici, ale předpokládáme, že k ní dojde během příštího léta, protože musíme využít pouze období, ve němž nebudeme rušit tetřeva (hlušce), který se zde nachází,“ řekl Dvořák.
Roklanskou chatu vyhledává řada turistů. A to i přesto, že stojí v přírodní zóně, do níž smí lidé vstupovat pouze po povolených stezkách a k Roklanské chatě žádná oficiální nevede. Provizorní přístup k ní je pouze z německé strany.
Roklanskou chatu postavil za první republiky Klub českých turistů. Důvodem byl tehdy stoupající zájem o výlety na Šumavu. Oblasti kolem Březníku a Roklanu se ve svém díle věnoval spisovatel Karel Klostermann. A román Ze světa lesních samot děj zasazuje do Podroklanské mýtiny. V 50. letech se však lokalita kolem Březníku pro turisty uzavřela, protože je blízko Německa, které patřilo do západního bloku. Roklanskou chatu začala využívat jako své zázemí pohraniční stráž, která ji však následně opustila a objekt chátral. V roce 1991 vznikl šumavský národní park a Roklanskou chatu získal do své správy.
Dvořák uvedl, že NP Šumava se snaží otevřít cestu na nedaleký Modrý sloup, která vede z Březníku na hranice s Německem. Jde o místo v sousedství Roklanské chaty, kde podle přírodovědců žije ve vyšší míře tetřev hlušec. „Rozhodli jsme se v tomto smyslu upřednostnit Modrý sloup, který je pro turisty velmi atraktivní. A s ohledem na vliv na životní prostředí není možné mít případně přístupnou Roklanskou chatu i Modrý sloup,“ uvedl mluvčí parku.
