Článek
Elixír vzniká tak, že 22 druhů šumavských bylin a cizokrajného koření se maceruje v jablečném víně. Původní Šumavské bylinné užívali i Jan Werich či Hana Zagorová. Firma Mykoprodukta teď ve Volyni připravuje várku 9000 litrů, zájem je i ze Slovenska, řekli ČTK jednatelé Pavel Vlček a Petr Jánský.
„Začali jsme ho vyrábět dle původní receptury lékárníka Bohumila Budínského, který studoval na pařížské Sorbonně. Byl spolužák Edvarda Beneše a přítel pozdějšího prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína, jenž na Budínského intervenci zachránil sklářskou výrobu ve Vimperku. Kamarádil se i s Masarykem, byl osvícený. Vymyslel tuto recepturu. Navázali jsme na výrobu, která ve Vimperku skončila v roce 1995. Máme všichni vztah k Šumavě a lákalo nás obnovit takovou tradiční věc, která k Šumavě patří,“ řekl Vlček.
Původně se byliny a koření macerovaly ve sladovém víně. Znárodněním Budínského podniků se výroba přerušila do roku 1962, kdy se byliny začaly louhovat v jablečném víně a v této své nejslavnější formě se pak Šumavské bylinné vyrábělo do roku 1995. Díky nadšení vimperských patriotů se teď tradice na Šumavu vrátila.
Receptura se nedochovala, Vlček s přáteli ale bádali v archivech, mluvili s pamětníky a tím se k původní chuti dobrali. Pomohl i zaměstnanec někdejší firmy Mykoprodukta, který tehdy pracoval ve firemní laboratoři. Když na setkání s bývalými zaměstnanci Mykoprodukty, jejíž název nadšenci převzali, zaznívaly při ochutnávce věty jako „Teď jsem omládl o 30 let“, měli jasno, že jdou správnou cestou.
„Držíme se toho, že všechno je odsud. Vyrábí se na Šumavě, jablka bereme z Truskovic od místního výrobce,“ řekl Vlček. Šumavské bylinné připravují v areálu bývalého pivovaru ve Volyni. Teď chystají hlavní várku 9000 litrů, což je zhruba 12 000 lahví. Výroba nápoje s 18 procenty alkoholu trvá tři až čtyři měsíce. Byliny se macerují několik týdnů. Hořkou chuť dodávají hlavně pelyněk a hořec. Zhruba 90 procent produkce se prodá na Šumavě.
„Obrací se na nás ale lidé z celé republiky i ze Slovenska. Často s tím mají spojené zážitky před 30 lety,“ řekl Vlček. Jedné zákaznici pomáhá elixír na problémy se žlučníkem. Blahodárné účinky na zažívání jsou za sto let tradice prokázané, řekli jednatelé. Šumavské bylinné ocenil i známý kuchař Petr Stupka, produkci podporuje i město Vimperk. Firma vyrábí také bylinný elixír Enzián či višňové víno a chystá další ovocná vína.
Elixír byl původně patrně nápojem německých šumavských babiček. Lékárník Budínský ho zdokonalil. Kolem elixíru se traduje mnoho historek. Třeba že Jan Werich ho naléval řemeslníkům, kteří mu opravovali chatu v údolí říčky Ostružné mezi Velharticemi a Horami Matky Boží. Uchovával ho ale v lahvi od červeného vermutu. U kněze Františka Ferdy se elixírem v Sušici léčili Bohumil Hrabal či Hana Zagorová. Nápoj se předepisoval i dárcům krve, v románu Kocovina šumavského léta o něm píše i prozaik Martin Sichinger, sdělil ČTK Radan Běhoun z nakladatelství Velarium.
