Článek
Podle Asociace soukromých zemědělců jsou jedním z faktorů, který změny ovlivnil, evropské dotace.
Za dvacet let ubylo v kraji orné půdy o 16,5 procenta, plocha ovocných sadů se zmenšila téměř o 35 procent. Mírně naopak přibylo trvalých travních porostů. Výměra ekologicky obhospodařované půdy se rozšířila téměř na pětinásobek, předloni již tvořila bezmála pětinu z celkové výměry, zatímco v roce 2000 to byla necelá čtyři procenta. Významný posun nastal podle statistiků ve vlastnických vztazích. Zatímco v roce 2000 hospodařili zemědělci téměř výhradně na pronajaté půdě, předloni už vlastnili přes čtvrtinu z veškeré výměry zemědělské půdy.
V jihočeských zemědělských podnicích a farmách bylo koncem září 2020 pravidelně zaměstnaných 13 100 lidí. Ve srovnání s výzkumem před dvaceti lety se jejich počet snížil o 27 procent. Když se připočítají nepravidelně zaměstnaní, třeba na dohodu o provedení práce nebo přes agenturu, pracovalo předloni v jihočeském zemědělství 17 800 lidí.
„Vypovídá to o tom, kam se zemědělství v Evropě ubírá. V roce 2004 jsme vstoupili do Evropské unie. Do té doby se jelo podle ekonomických hledisek a od roku 2004 začaly evropské dotace na plochu. Postupně se i vládní dotace zaměřovaly na některé věci, viz zvýšení ekologicky obhospodařované plochy, to je čistě vliv dotací. Je to zadání státu nebo unie, že chtějí mít větší plochu v ekologii a menší používání umělých hnojiv, tak to podporují víc. To je přímý důsledek,“ řekl místopředseda Asociace soukromých zemědělců Jan Staněk, který hospodaří na Českobudějovicku.
Za úbytkem pracovních sil v oboru stojí podle něj zčásti rovněž dotace. Podniky si totiž díky nim mohou kupovat moderní stroje, s nimiž obdělají i velké plochy. „Vím to i na své farmě, nakoupili jsme lepší stroje, díky dotacím,“ dodal.
