Hlavní obsah

Muzeum v Českých Budějovicích se po dvou letech vrátilo k předení velkopátečních nití

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích předou ženy z Národopisného spolku velkopáteční nitky, podle tradice mají nitě předené na Velký pátek kouzelnou moc, ochraňují a nosí štěstí.

Článek

Muzeum s ukázkami spřádání většinou lněných nití začalo před čtvrtstoletím. Dnes se k nim mohlo po dvouleté pauze způsobené koronavirem vrátit, uvedla za muzeum pro ČTK Marcela Macková.

„Akci dlouhodobě tradičně zabezpečuje Národopisné sdružení při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, které před dvěma lety oslavilo 95. výročí své činnosti. V roce 2020 byla akce zajištěna virtuálně, v loňském roce vůbec nemohla být realizována. Takže letos se přede naživo po dvouleté covidové odmlce,“ řekla Macková.

Dana Vařilová je jednou z přadlen, která u vzniku akce v polovině 90. let stála. „Kouzelná moc nitky se po roce ztrácí, proto se tady snažíme setkávat každý rok. Přijde spousta lidiček, kteří přinesou vrátit loňskou nitku a vezmou si čerstvou,“ řekla ČTK Vařilová.

Materiál na předení je podle ní lehce dostupný, spřádá se koudel, kterou používají i instalatéři. „A problém s dostupností není ani proto, že ta tradice předení tady byla a pokaždé se ještě na nějaké půdě po babičce starý len najde. Buď se to dostane do ruky nám přadlenám, nebo to lidé přinesou přímo do muzea. Někdy se nestačím divit, co byli lidé dřív schopni vypěstovat, upravit, připravit - prostě dokonalé vlákénko, které pak používali na předení a tkaní,“ řekla Vařilová.

Sama s předením u kolovratu začínala asi před 30 lety. Najít tehdy někoho, kdo si tradiční postup práce pamatoval, byl problém. Nyní je podle ní návrat k původním řemeslům poměrně populární, nemá proto strach, že by v předení velkopátečních nitek nebylo následovnic.

Zvyk byl podle Mackové hojně rozšířený hlavně v krajích s rozvinutou plátenickou výrobou. „Na Škaredou středu končívaly zimní přástky. Než se uklidily kolovraty, přástevnice si upředly kousek pašijové nitě. Někde to platilo jen pro nitě pašijových dní či pouze velkopáteční předené před východem slunce,“ uvedla Macková.

Nitě lidé používali na šaty, k ochraně stačilo i několik jejich stehů. Košile ušitá z plátna z pašijových nití měla chránit před bleskem. Nitě se používaly i k ochraně domu, nechávaly se pod okapem.

Velikonoční svátky v muzeu připomíná i výstava. Představuje svátky jara tak, jak je prožíval významný národopisný region na jihu Čech - Doudlebsko. Výstava bude přístupná do pondělí.

Doporučované